ZOO?

Nejvyšší (postavením - v podstatě jde o největší, nejsilnější, nejšikovnější a samozřejmě i nejmenší) odborníci světa stojí v podivné zoologické zahradě u výběhů... a mudrují.

"Já ti nevím, přijde mi to dost úchylné."

"Ale proč?" 

"Já s tím naopak souhlasím, zdá se mi to jako dobrý nápad."

"No jistě, když jsou celí ty. Jako tvoji bratranci." (velký smích)

"Jak si to představujete?" 

"Nenecháme je vyhubit. Postaráme se o ně. Pochytáme a obstaráme jim spokojené žití pro množení a v případě úspěchu je opět vypustíme do přírody."

"No nevím, nevím, jestli zrovna tenhle druh je vhodný vypouštět zpět do přírody."

"Ano, napáchali tu už škody dost."

"Ale šanci má přece mít každý."

"Ale tenhle je prý nejnebezpečnější...!!! Nezapomínejme na to!"

"Koukej, tenhle druh je ale divný."

"A dívala jsem se, že ta jejich srst není žádná srst. Je to jen taková tenká kůže, co se časem rozpadne a oni jsou holí."

"Stejně je to zvláštní, že je ihned vidět, kdo je samec a kdo samice." (opět smích)

"Nevím, v čem je ta jejich úžasnost. Podívejte se, sedí v koutě, nejsou nebezpeční."

"Dokonce ani nejsou zrovna zdatní plavci. Zkoušeli jsme pár párů dát do aguateraria, ale nakonec se utopili, někteří i po několika hodinách. Bez ploutví, bez přístrojů... Nejsou nic."

"A ty s boulema, samice, se bály i mě. Chápete to? Křičely a běhaly po výběhu jako zjednané, když jsem přišla na kontrolu." (další bouřlivý smích)

"Pochytat je bylo lehké, nejsou ani chytří, běží, kam je naháníš a nemají ani pořádné zuby a drápy, aby se bránili."

"Nejsou ani pružní."

"Ani obratní."

"Zřejmě ani čich není to pravé ořechové. My je cítíme z dálky a oni ani neví, že je sledujeme."

"Nesnaží se ani utéct, ulétnout... nic, jen sedí a jí. Přece jsou nejchytřejší, proč nepřekoušou mříže, nebo nepřeskočí vodní příkop?"

"Jsou to divná zvířata, jak je možné, že vydržela tak dlouho přežít?"

"A hubit nás! Na to nezapomínejte!"

"Ano, jestli se nám podaří je namnožit..."

"Nesmíme je vypustit zpět do přírody, oni by ji zase zničili."

"Ale oni se stejně nemnoží... Bohužel... Porody mají drastické, zatím bez pomoci ani jedna samice dítě neporodila. A když už tak se jim narodí podivná lysá miniatura a oni ji nedokážou ani zahřát v kožichu, protože kožíšky mají sakra mrňavé, koukněte, jen mezi zadníma packama."

"A mládě brzy umírá." 

"Je to škoda, ještě se nám nepodařilo ani jedno."

"Třeba jsou rozděleni špatně."

"Podle srsti, velikosti, výšky, naši odborníci je dlouho studovali, než z nich udělali páry a skupiny... Měli by se množit, nevím, v čem je problém."

"Takže ty s bílou srstí na hlavě jste dali k sobě?"

"Ano, ano... a ty černé taky, rozdělili jsme je i podle barev kůže, dokonce i ty se zapadlýma očima jsme dali k sobě a stejně nic. Podle velikostí pohlavních orgánů, podle struků..., ale nedaří se nám."

"Oni ani nemají zájem se očuchávat."

"A přitom ty samice mají říji každý měsíc!"

"Každý měsíc? A žádné mládě?"

"Vysledovali jsme, že jsou zřejmě monogamní, je jen pár skupin, kde spolu dokáže žít víc samic s jedním samcem. Ale u těch světlých to nejde. Samec, když mu dáme víc samic dokonce zaleze ke zdi a chce pustit z výběhu dovnitř. Jakoby se bál tolika samic. A samice se strašně bijí a křičí. Rvou si chlupy z hlavy." 

"Ještě před lety jsme před nimi byli zalezlí a báli se jich, dnes jsou to oni, kdo se krčí za keřem."

"Bude to dlouhá cesta, jak je zachránit."

***

  TOHLE JE PECKA!!! Speciálně pro moje čtenáře. Mějte se pa pa Bohunka 0