Jak se (ne)stát andělem 2/7
Lucius dal oči v sloup a plácl se přes čelo. Otec jen vzdychl. Rukou naznačil, že ho mám nebo máme následovat a šel. To bude průser. To bude průser!
Sakra! Sakra! Sakra!
Vyvalila jsem oči na moji lásku, ale ten jen naznačil, abych už šla. Hmm, to bude něco důležitého. Žádný úsměv, žádný náznak dvojsmyslnosti.
Popošla jsem jen pár metrů a z toho bílá všude kolem se začaly vykreslovat lavice poskládané schodovitě někam do výše. Až nahoru se nedalo dohlédnout. V každém patře jsem rozeznávala jednotlivé postavy, jako by se právě nyní vynořily ze světla. Všichni tiší a tajemní, v bílém obleku, vážní.
Zazněl gong.
Bude boj? Blesklo mi hlavou?
„Předstupte!“ vyzval nás kdosi.
Čert do mě strčil. Proč nejde první? Srab!
„Dlouhou dobu jsme řešili a vymýšleli způsob napravení vaší chyby!“
„Jaké chyby?“ co jsem zase provedla? Jak to že on nic neříká? Dloubla jsem do něj, ale on se důležitě díval do výšin. Byl trošku k smíchu.
„Ty už nevíš?“
„Ježíš! Já už toho v životě provedla! Jak mám vědět, co je ten největší průšvih?“
„Sedněte si!“ Rozkázal někdo a Lucius okamžitě poslechl. Kde vzal tu židli? Gentleman!
„Kam se mám posadit já?“
„Nepřerušuj, milá dcero!“ zvedl prst Otec. Jen jsem rozhodila rukama a posadila se Luciusovi na klín. Kam jinam?
„Moje milá,“ úsměv mu ale ztuhl, když si všiml, kde sedím. Ukázal na místo, kde se objevila další židle. Přesedla jsem si, aby mohl Taťka pokračovat.
„Jestli mohu, rád bych našim dvěma viníkům přečetl celý příběh, aby byli v obraze.“
„Já to ani nepotřebuju slyšet,“ zašeptal Lu a rozzlobeně dupl kopytem.
„Nepřerušuj mě, synu.“
„Začni, Otče náš nebeský.“ To bylo ale divné oslovení. Nemohla jsem si na jeho funkci zvyknout. A když ho takhle vážně někdo oslovil, přejel mi nepříjemně mráz po zádech.
Důležitě si odkašlal a přečetl:
příběh o grilovačce v prádelně... a tady je druhý
„Jé tohle znám,“ zajásala jsem. Hele, to se asi chytlo, došlo to až sem nahoru. Všichni mě zpražili pohledem.
„No jo, dyť už mlčím…“ teatrálně jsem se zase usadila.
Koukla jsem na čerta. Seděl jak zařezaný. Očima upřeně skenoval Otce. Ani se na mě nekoukl. Hmm… byl fakt divný.
Během čtení se v celém sále ozývalo hlasité hučení, nespokojené mlaskání a dokonce výkřik zděšení.
Ajajaj. Už vím, co jsem provedla! No, tak tohle je fakt problém.
„Dobře, dobře, byla to jen povídka.“ Zkusila jsem to vysvětlit. Nikdo mě ale neposlouchal. „Napsala jsem to, ale už je to dávno.“
Pekelník seděl a jen mírně kýval hlavou.
„Takže?“ podívali se na nás. „Kdo za to může?“
Mlčeli jsme. Nikdy bych to na něj nesvedla.
„Já,“ ozval se první.
„Já taky.“ Přidala jsem se.
„Ne, to já. Amor mě tak naštval, pamatujete, jak ji trefil? Tehdy jsem ji skoro ztratil. (to bylo tady) Zradil mě a musel být potrestán.“
Vzala jsem ho za pracku. (Miluju ho.)
„Takže tys o tom nevěděla? Chytil ho bez tvého vědomí?“ zeptal se jeden ze sedících bílých soudců.
Co na to říct? Co na to sakra odpovědět. „Věděla jsem to. Poslala jsem ho tam.“
„Nene!“ vykřikl Lucius.
„TAK JAK TO BYLO?“ zazněl hlas, který mi nahnal strach. Nikdo nebyl vidět, ten hlas byl známý, ale neviděla jsem, odkud přišel. Většina přísedících pomalu otočila hlavu směrem toho hlasů. Až úplně nahoru.
Ticho. Jen jsme se po sobě koukli, on vzdychl a já pustila slzu. Tohle bylo vážnější, než jsem si myslela. Potrestají nás? Utrhnou mi hlavu? A Luciuskovi ocas? Bože, jen to ne!
„Tfuj,“ odpliv si potichu.
„Poradíme se. Odejděte!“ řekl Taťka a nám zmizely židličky z pod zadku. Spadla těžká modrá opona a my zůstali sami.
„Promiň, nechtěl jsem tě do toho namočit.“ Klopil zrak.
„Ale jdi ty, Miláčku, tohle taky zvládnem…“ přesvědčovala jsem spíš sebe než jeho. Objal mě a já začala tát jak sníh na plotně. Ach… on tak krásně voněl… Kdybychom nebyli v tak prekérní situaci, věděla bych, co bychom teď dělali….
***
GONG!
Těžký závěs se vytáhl a opět jsem uviděla stolici plnou podivných stínů.
„Rada stanovila toto rozhodnutí.“
Ajajaj. Tak rada se radila? Copak asi vymysleli? Do smíchu mi ale moc nebylo.
„Ty!“ ukázal prstem Otec na mého milého. „Ty, budeš po ruce a pokud nebudeš spolupracovat, sebereme ti status Lucifera.“
Oddechla jsem si. Připadalo mi to jako trest netrest. Bude spolupracovat? Na čem?
„NE!“ vykřikl ale Lu. „Nikdy!“
„Musíš!“ zněl rozkaz. Mlčením souhlasil. Co to mělo znamenat? Bude pomáhat s čím?
„Ty!“ vytrhlo mě z myšlenek. „Ty nahradíš snězené.“
„CO?“ tohle můj mozek nebral. „Co mám nahradit?“
„Ne co, ale koho?“
„Bože!“ došlo mi to.
Pekelník okamžitě plival.
Chtěli ze mě udělat Amora? Ze mě??? Nevěděla jsem, jestli se smát nebo brečet.
„A jak asi?“ dala jsem ruce v bok. „Jsem člověk…“
„To je tvůj trest!“
A potom … nic … ticho …
„Seberte jí přehoz, ať se otužuje.“ Šup a moje prostěradlo nebo co to bylo, zmizelo a já zůstala opět nahá. Husinu všude! Všude!
„To tady budu pobíhat nahá? Brrr. No to chcípnu zimou."
„Jistě dcero, Amor neměl žádné oblečení.“
„Jo, jenže on neměl prsa a dole bobra!“ naštvaně jsem se kryla. Otec se zastavil, podíval se na můj krátký sestřih v klíně…
„Možná máš pravdu, mohla bys tu vyvolávat pozdvižení.“
„Tady? Přece půjdu někam na Zem a budu střílet šípy do nevinných lidí. Copak o to, ráda se trefuju čímkoliv do čehokoliv a musím se pochválit, že mám sakra mušku…, ale nahá?"
„Děvče milé, nejdřív tě musíme připravit.“ Sebrala jsem kousek papíru ze stolu, zmuchlala jsem ho a hodila papírovou kuličku do sklenice od vody stojící na soudním stolci opodál. Trefa!
„Vidíš! Nepotřebuju přípravu.“
Otec jen bez řečí mávl rukou. „Tohle nebude lehký úkol. Luciusi!“ zavolal mého milého.
„Najdi ji něco na sebe. Něco přiléhavého, ať to při práci nepřekáží. A … Odveď ji k ní.“ Lucius zavrčel neslyšně nadávku a vzal mě za paži.
„Udělej jí hezký večer a připrav ji na zítřek.“ Ukázal na mě prstem Taťulda Bůh.
„Samozřejmě se o ni postarám. Mám tu ruladnu šedou, po ní jí to půjde samo.“
Víno v nebi? Na co že mě to bude připravovat? Při mých představách jsem zapomněla, že jsem tu za trest. Koutky úst se mi roztáhly, ó ano, po ruladně mi jde všechno samo. Možná mu odpustím i ten podivný únos.
Zhluboka si vzdychl. Vypadal tak... Skoro jako by… jako by se ani netěšil.
„Pojď,“ podal mi ruku a vedl si mě. Jak dlouho jsem čekala, než si mě přesně takhle povede. Srdce mi bušilo.
„Uděláme si hezký večer.“ Šeptal mi do ouška.
Týjo! Sex v nebi? Stiskla jsem pevně rty, abych se nerozesmála. Tak tohle si nechám líbit. Jestli můj trest začne právě tímhle, jsem nadmíru spokojená.
Po dvou deci už jsem se po něm povalovala a moje ruce drze a vzrušeně hledaly… Jeho pohyby byly ale tak studené.
„Lu?“ tiskla jsem se k němu. „Uvolni se. Miláčku, chci tě. Moc. Teď a tady, jak si budeš přát.“ Mlčel a neúčastnil se. Klekla jsem si k němu. Byl smutný.
„Třeba to nebude tak zlé. Ať už nás čeká cokoliv, budeme vlastně asi spolu.“
Otočil mě rozčileně k sobě a stiskl mi ramena. „Vůbec netušíš…“ a potom mě konečně políbil. V ten moment jsem štěstím, vzrušením a únavou omdlela.
„Budeme trpět.“ Už jsem neslyšela.
***
Ve čtvrtek bude další díl. Mějte se pěkně, Bohunka 0
***
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Partneři z Francie vsadili každý sám podobná čísla, miliony vyhráli oba
Jako o mimořádně vzácném případu hovoří experti o výhře ve francouzské loterii, ve které uspěli muž...
Vypadá to jako plakát k hororu. Brity vyděsil rudý portrét Karla III.
Značnou pozornost vzbudil portrét, který si nechal vyrobit britský panovník Karel III. Dílo malíře...
Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou
Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Sevastopol a další přístavní město...
Americkým Houstonem se prohnala mohutná bouře, vyžádala si čtyři oběti
Nejméně čtyři lidé přišli o život při silných bouřkách, které se ve čtvrtek přehnaly přes město...
Taxátor
ING-FOREST s.r.o.
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat:
65 000 - 75 000 Kč
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 606x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.