Cornštej...
Už tolikrát jsem jela kolem, a ani jednou se nezastavila. Ale tentokrát jsem pro vás nafotila zříceninu, kterou obdivuji už několik let.
(všechny fotky jsou ode mne, omlouvám se za zvláštní kvalitu, asi mne opouští fotoaparát v mobilu... a stále ještě jsem se nenaučila používat mřížku)
Bašta, vylézt nahoru se Zdeničkou bylo nad její síly. Slézt s ní zase nad moje. Ale jsme holky, co z boje neutíkají... A stálo to za to. Nádherný výhled až... Bůhvíkam.
Cornštejn z pohedu bašty, nepovedlo se to, ale nechám to tu, abyste měli představu, co všechno je odtud vidět.
Určitě se tam vypravte, tahle zřícenina vážně stojí za to.
Těším se, že tam budeme pravidelně jezdit častěji. Uvidím ji i na podzim v barevném listí a v zimě snad zapadanou sněhem.
***
někdy najdu vážně dobrou cover verzi mojí oblíbené písně... dnes Erasure... ach... :)