Ona je dokonalá, co s tím mám dělat já? Jak se s tím (s ní) poprat?
Sedíme tu spolu. Jen on a já. Je mi krásně, s ním je mi vždy krásně. Mám ho ráda, jen jsem už tak nějak obsazená.
Jsme spřízněné duše, rozumíme si snad úplně ve všem. Povídáme si o životě, o práci, o dětech. Naše téma se stočí ke vztahům.
Vezme mne za ruce a nakloní se ke mně. Dělává to často a já mám tuhle chvíli moc ráda.
Moje chřípí zachytí jeho typickou vůni. Trochu alkoholu, trochu cigaretového kouře, pot překrytý deodorantem. Jeho magická vůně. Neodolatelná chemie, kterou můj mozek zachytí vždy naprosto přesně.
Tajuplně se usmívá. Ten jeho úsměv... Neznám nic hezčího. Jeho jiskřivé oči, zvednuté koutky a pohyb jeho uší, když se při smíchu pohnou trošku dozadu. To je jeho úsměv.
Jeho dlaně? Tak velké, silné a teplé. Hřejí moje malé tlapky. Svírá je a já se vznáším. Mám tendenci zvednout je k ústům a políbit je. Trochu je očichat a pohladit se dlaněmi po tváři. Tak moc bych chtěla, ale... nesmím... nehodí se to... nemyslitelné... Přitiskla bych si je na tvářích a pak bych mu ukázala, kde se mě má dotýkat...
Hledím do tváře, která mne navštěvuje ve snech, která se umí usmát, ale taky zamračit. Oči znám nazpaměť. Jejich pohled zabíjí. Ale i uklidňuje, umí se smát, umí milovat.
Dívá se mi zpříma do očí, nechci ucuknout, ale začnu myslet na líbání a tak mi pohled uhne stranou. Sakra, tak bych ho políbila, kdybych mohla. Ale nemůžu.
"Zamiloval jsem se," nečekaně zašeptá. Já už dávno, chce se mi říct, ale naštěstí je rychlejší a doplní.
"Potkal jsem ji v metru a zajiskřilo to." Usmívá se. "Konečně..., potkal jsem ženu svých snů."
Ženu svých snů? Co to řekl???
Ztuhlo mi tělo, umřela jsem, ano v tuto chvíli už nechci víc žít. Miluje jinou? Já vím, že já už nejsem k mání... co jsem čekala?... že bude celý život žít vedle mě?
Sakra, sakra, sakra!
Stalo se to! Věděla jsem, že se to může stát, v jednu chvíli jsem mu to dokonce přála, ale teď když mi to sděluje, ho nenávidím. Ne, nenávidím sama sebe. Proč jsem tehdy... utekla?
Uslyším klapot, oba se automaticky otočíme, přišla nějaká modelína. ON vstává a jde jí naproti. Pochopila jsem.
To je ONA!
Líbají se. Líbá ji stejným způsobem, jako kdysi dávno moje rty, objímá ji kolem pasu a tiskne ji, jako tehdy mne. Srdce se mi zastavilo. Radši umřít, než se dívat na tenhle dokonalý pár. Krucinál, jak jim to sluší.
Přichází ke mě, a já samozřejmě hledám nějaký kaz. Musí nějaký mít.
Hledám rychle, ale...
Je dokonalá:
prsatá - to má rád,
prdelatá - to miluje,
až do půlky zad zvlněné vlasy - zbožňuje prohrabávat prsty vlasy až ke konečkům,
dlouhé nohy, tak krásně dlouhé - rád laská tu jemnou kůži na vnitřním stehně.
Dobře, na postavě jsem nenašla jedinou vadu. Co obličej?
Krásné velké modré oči, modrá? jeho oblíbená barva, rty plné a usměvavé, jistě smyslně líbají, pár roztomilých pih kolem nosu.
Doprčic! Fakt nemá chybu. Třeba skřehotá jako žába.
"Ahoj," říká a podává mi ruku. Její hlas? Jako když slavík zpívá na jaře své trylky. Nádhera.
"To je Monika..." představí mi ji. Nechci se s ní seznamovat! Nechci jí podávat ruku a usmívat se na ní, jako by byla kamarádka. Ale co mám dělat? Musím jí tu zatracenou ruku podat.
Stiskneme si dlaně, ale já bych jí nejradši urazila hlavu. :))
"A tohle...," ukáže mým směrem, "... je žena mého života."
??????
Řekl to!
Ano!
Konečně!
Jsem pyšná.
"... tohle je žena mého života..."
Ach, to pohladilo duši. Najednou mám na tváři úsměv, ta krásná žena mi přestala vadit a já vše pochopila.
***
Začala jsem jim to přát. Jejich láska je skutečná a já cítím, že strach, že ho ztratím, je pryč.
Objímám ji vřele a s láskou.
Ano, ona je pro něj dokonalá.
Ona je ta pravá.
Ona půjde dál jeho životem.
Ona bude pro něj dýchat, bude pro něj žít.
Jsem šťastná za ně.
***
Po hodince posezení s tímto dokonalým stvořením, s tou láskou, která nás všechny obklopovala, jsem odcházela spokojená. Poslední pohled na zamilovanou dvojici a odchod domů.
Vlastně to nakonec dopadlo dobře. Ne dobře, výtečně! Takhle to mělo skončit. :)
*
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Bohunka Jakubcová
U Jána... (kostel kousek za Telčí směr Jindřichův Hradec)
Chodíme sem pravidelně sbírat kaštany, protože ve škole (v družině) za to dostaneme čokoládku. A tak Zdenýška sbírá a sbírá a já chodím a fotím detaily.
Bohunka Jakubcová
... když draka bolí hlava...
Celé království je zahaleno do černého závoje, protože jedinou královskou dceru ... unesl drak. Rodiče jsou nešťastni, hledají zachránce. Znáte to? Pojďte se podívat, jak to znám já.
Bohunka Jakubcová
Distančka k popukání
Namalujte zvířátka z farmy, ze zoologické a z lesa... Pche, pro holky jakubcojc nic těžkého. Nevěříte? Jukněte! Umíme fšechno.
Bohunka Jakubcová
Je po dešti
"Je po dešti a kosové si štěstím pletou noty..." Je po dešti a já, Zdenýška a Tim jsme na procházce ke Karlovi. Už jsem vám tuhle cestu ukázala, jako asi snad už v Telči všechno, ale tohle je něco úplně jiného, tohle jste fakt
Bohunka Jakubcová
Pomoc, jsem diskriminována!
Víte, jak nepraktické je sedět na bobku? V zimě mě u toho mrzne zadek, když nedám nohy pořádně od sebe, mrňavý kapičky cákají až na boty... Ale vestoje, to by byla paráda. Bohužel v mém případě je to...
Bohunka Jakubcová
Zblízka...
Jsem všetečka, ráda se dívám, třeba i zblízka. A tohle jsem uviděla, vyfotila a uložila a dnes vás nechám juknout do mého archivu.
Bohunka Jakubcová
ZOO?
Nenecháme je vyhubit. Postaráme se o ně. Pochytáme a obstaráme jim spokojené žití pro množení a v případě úspěchu je opět vypustíme do přírody.
Bohunka Jakubcová
Jak vyučovat psaní v parku (něco ze soukromí)
Distančka. U nás ještě stále přežívá. Využívám každé situace na výuku, kresbu, vyprávění a učení. Třeba i na procházce v parku. Samozřejmě v našem telčském parku.
Bohunka Jakubcová
V parním mlýně (samozřejmě v Telči)
Parní mlýn... Památka, kterou každý mine. Je to rozbořenina, nefunguje, kolo je nasuchu... tajemné a strašidelné místo, kdybych nešla se Zdenýškou a se psem, nešla bych tam sama. (chodíme tu denně)
Bohunka Jakubcová
Střílej!!!
"Nemůžu to udělat." řekl večer Klaus. "Neblbni, vždyť o nic nejde." oponoval Hanz. "Je mi z toho zle." Klaus nemohl usnout.
Bohunka Jakubcová
Hrátky s "Déčkem"
Že nevíte co nebo kdo je "Déčko"? No já bych mohla vyprávět, ale radši se koukněte na autentické fotky. Bude to lepší. Lépe tak pochopíte co tajně dělám s "Déčkem". Na konci prozradím, co s ním netajně dělá můj manžel.
Bohunka Jakubcová
Chybí tam červená!
Miluju modrou, blankytně i tyrkysově modrou, i téměř černou modrou. Miluju žlutou a všechny její odstíny. A ve všech mých dílech je poznat, které barvy preferuji.
Bohunka Jakubcová
Slíbila jsi, že se neztratíš...A??? Marie Šípková...
Pamatuju si to jako dnes, jak si začala přemýšlet o přátelství na dálku. Je to doopravdické přátelství? Je! Co když...? Vyslovila jsi větu, která se nyní naplnila.
Bohunka Jakubcová
Potulka parkem opět v Telči
Já vím, už to tady bylo. Park, město okolí... Telč je všude kolem mě a tak ji občas vyfotím, abyste věděli, kde žiju. Dnes tedy fotky z parku, dokonce z míst, kam nikdo nechodí, zákoutí a pohled z parku ven dírkou
Bohunka Jakubcová
Brzdi!
"Nasedni," řekl a posadil mne vedle jako spolujezdce. Spolujezdkyni. Vypadal velmi distingovaně a kultivovaně, proč si nepřisednout? "Lásko," pošeptal mi a pak...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 606x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.