Kde má člověk své kořeny? Kde je mám sakra já?!
ALE!!!
Co Telč? HM? Co tady mám? Tady jsem zapustila své kořeny před čtrnácti lety a je to město mého srdce. Zbožňuju tohle město. Je mi vším! Je nádherné. V zimě je tu spoustu sněhu a ten mám moc ráda. A když mi nestačí, zajedu kousek dál a navštívím Javořici. Javořice, Malý a Velký Pařezák, to jsou místa, kde jsem svobodná.
A KAREL! Samozřejmě! Můj milovaný Karel. Kdožeto??? Přece sv. Karel. Že nevíte? Dobře Kaplička sv. Karla. Nejúžasnější místečko, vzdálené tak akorát na skvělou procházku se psem. V létě, v zimě, na jaře i na podzim je tu krásně.
Telč, ach Telč! Jednou mě dostala a nikdy mi ze srdce nezmizí.
ALE!!! Ano, druhé ale!
Když domluvím návštěvu u mamky a vím, že pojedu na západ, moje srdíčko se tetelí. Těším se, i když nemám moc času na nějaké procházení se a vzpomínání.
Vyjíždíme od domu, já cítím vzrušení v žaludku, že jedu ... domů??? Ne, vlastně jedu na návštěvu, ne domů. Doma jsem v Telči, přece!
To jemné roztřesení je tam. Když už ale míjíme třetí čapí hnízdo, když čůráme na našem místě u lesíka, když sjíždíme serpentinami ke Staňkovu, cítím, že se vracím do dětství a je mi blaze. Jen kdybychom odbočili doprava směrem Holýšov... Tam jsou moje vzpomínky.
Jakoby můj mozek říkal, tady jsi doma...
Moje dětství, koupání se v řece, obracení sena, úžasné prázdniny u babiček (obě už bohužel umřely), lezení po hrušce, vzpomínky na můj úraz, na tátu :(( na prošlápnuté akvárko (protože my jsme vždycky doma měli akvárko :)), na první polibky před naším panelákem, na první doteky na "Makáči"... Ale taky na moje jedinkrát v životě zlomené srdce. :( To vše se váže k městu, které ani nikdo z vás nezná. Ale pro mě znamená tak strašně moc.
Mám snad tam své kořeny?
A samozřejmě potřetí velké ALE!!!
Když se dosyta nadýchám západního vzduchu, projedu v hlavě všechny krásné i smutné vzpomínky, najednou se mému srdci začne stýskat po Telči.
Ještě smutné rozloučení, poslední pohledy směrem k mému dětství, které je už ale navždy pryč a moje srdce i hlava se začne těšit na ten pravý domov.
Další čůrání, protáhnutí těla, jídlo v Budějkách, a pak už je to kousek k nám. Míjíme i poslední čapí hnízdo a já najednou vím, kam patřím. Cesta přes Kunžak je krásná, ta příroda... a já se vracím domů. Po dvě stě padesáti kilometrech jsem doma.
Mám tu svou rodinu, hnízdo, přátele a samozřejmě úžasný banánový zákusek :))
"Ty nevíš, jestli si březí nebo jalová..."
(... mi říkával můj taťka už od malička... A měl pravdu.)
Tak kde mám vlastně ty kořeny?
:-O
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Bohunka Jakubcová
U Jána... (kostel kousek za Telčí směr Jindřichův Hradec)
Chodíme sem pravidelně sbírat kaštany, protože ve škole (v družině) za to dostaneme čokoládku. A tak Zdenýška sbírá a sbírá a já chodím a fotím detaily.
Bohunka Jakubcová
... když draka bolí hlava...
Celé království je zahaleno do černého závoje, protože jedinou královskou dceru ... unesl drak. Rodiče jsou nešťastni, hledají zachránce. Znáte to? Pojďte se podívat, jak to znám já.
Bohunka Jakubcová
Distančka k popukání
Namalujte zvířátka z farmy, ze zoologické a z lesa... Pche, pro holky jakubcojc nic těžkého. Nevěříte? Jukněte! Umíme fšechno.
Bohunka Jakubcová
Je po dešti
"Je po dešti a kosové si štěstím pletou noty..." Je po dešti a já, Zdenýška a Tim jsme na procházce ke Karlovi. Už jsem vám tuhle cestu ukázala, jako asi snad už v Telči všechno, ale tohle je něco úplně jiného, tohle jste fakt
Bohunka Jakubcová
Pomoc, jsem diskriminována!
Víte, jak nepraktické je sedět na bobku? V zimě mě u toho mrzne zadek, když nedám nohy pořádně od sebe, mrňavý kapičky cákají až na boty... Ale vestoje, to by byla paráda. Bohužel v mém případě je to...
Bohunka Jakubcová
Zblízka...
Jsem všetečka, ráda se dívám, třeba i zblízka. A tohle jsem uviděla, vyfotila a uložila a dnes vás nechám juknout do mého archivu.
Bohunka Jakubcová
ZOO?
Nenecháme je vyhubit. Postaráme se o ně. Pochytáme a obstaráme jim spokojené žití pro množení a v případě úspěchu je opět vypustíme do přírody.
Bohunka Jakubcová
Jak vyučovat psaní v parku (něco ze soukromí)
Distančka. U nás ještě stále přežívá. Využívám každé situace na výuku, kresbu, vyprávění a učení. Třeba i na procházce v parku. Samozřejmě v našem telčském parku.
Bohunka Jakubcová
V parním mlýně (samozřejmě v Telči)
Parní mlýn... Památka, kterou každý mine. Je to rozbořenina, nefunguje, kolo je nasuchu... tajemné a strašidelné místo, kdybych nešla se Zdenýškou a se psem, nešla bych tam sama. (chodíme tu denně)
Bohunka Jakubcová
Střílej!!!
"Nemůžu to udělat." řekl večer Klaus. "Neblbni, vždyť o nic nejde." oponoval Hanz. "Je mi z toho zle." Klaus nemohl usnout.
Bohunka Jakubcová
Hrátky s "Déčkem"
Že nevíte co nebo kdo je "Déčko"? No já bych mohla vyprávět, ale radši se koukněte na autentické fotky. Bude to lepší. Lépe tak pochopíte co tajně dělám s "Déčkem". Na konci prozradím, co s ním netajně dělá můj manžel.
Bohunka Jakubcová
Chybí tam červená!
Miluju modrou, blankytně i tyrkysově modrou, i téměř černou modrou. Miluju žlutou a všechny její odstíny. A ve všech mých dílech je poznat, které barvy preferuji.
Bohunka Jakubcová
Slíbila jsi, že se neztratíš...A??? Marie Šípková...
Pamatuju si to jako dnes, jak si začala přemýšlet o přátelství na dálku. Je to doopravdické přátelství? Je! Co když...? Vyslovila jsi větu, která se nyní naplnila.
Bohunka Jakubcová
Potulka parkem opět v Telči
Já vím, už to tady bylo. Park, město okolí... Telč je všude kolem mě a tak ji občas vyfotím, abyste věděli, kde žiju. Dnes tedy fotky z parku, dokonce z míst, kam nikdo nechodí, zákoutí a pohled z parku ven dírkou
Bohunka Jakubcová
Brzdi!
"Nasedni," řekl a posadil mne vedle jako spolujezdce. Spolujezdkyni. Vypadal velmi distingovaně a kultivovaně, proč si nepřisednout? "Lásko," pošeptal mi a pak...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 606x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.