Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je to dračice! Utekla z pekla, aby mi zkomplikovala život. Přestanu na ní někdy žárlit?

10. 02. 2018 6:00:00
Její postoj, její pohled, její namyšlenost, to vše mému muži imponovalo a já s tím nemohla nic dělat! S ní! jsem nemohla nic dělat. Neměla jsem proti ní žádnou šanci.

Na seznamce občas potkáte někoho, kdo vám obrátí život naruby. My ji viděli. Stála tam, hrudník se jí dmul, zadeček špulila přesně tak, aby zaujala. Oblečená do rudé! Samozřejmě barva vhodná pro provokaci býka.

A můj muž! Mozkem býk (znamením střelec)! samozřejmě se nechal unést.

"Zkusíme jí?" Natěšeně se na mě otočil. V očích nadšení jako když malý kluk dostane od Ježíška náklaďák.

"Já ti nevím, vypadá docela divoce." Nějak se mi nelíbila. Ale jemu se zamlouvala. Zamiloval se.

"Podívej, ta je úplně jinde. Je to úplně jinej level!" Nemohl z ní spustit oči.

Nelíbila se mi. Pořád se mi nějak nelíbí.

Cítila jsem z ní trochu čertovinu.

"Takovou jsem ještě neměl. Dovol mi to, v mém věku už nebudu mít moc možností si takhle užít."

Copak jsem mu to mohla odepřít? Ona byla jeho sen. Tak jsem to vzdala a povolila jsem.

***

"Nemáš v tom náhodou pazoury, Luciusi?"

"Hele, když se mu líbí, tak mu nebraň."

"Díky za dobrou radu."

***

Tak co s ní? Byla sexy, byla dokonalá. Já ale stále nemohla zapomenout na "smutnou blondýnku"...

https://bohunkajakubcova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=616363

Ta byla dokonalá pro mě. Byla tak něžná a opatrná. My tři byli jedno tělo, jeden stroj.

Tahle dračice spíš vypadala, že nás sežere.

Její postoj, její pohled, její namyšlenost, to vše mému muži imponovalo a já s tím nemohla nic dělat, s ní jsem nemohla nic dělat. Neměla jsem proti ní žádnou šanci.

Rozhodl se. Vyrazili jsme na výlet, obhlídli jsme ji a celou cestu zpátky o ní básnil jako romantik.

***

Šel za ní do garáže. Stála tam! Nádherná černovlasá žena, s přírodními trojkami, na sobě jen červený korzet, který spíš ukazoval, než zakrýval, boty na vysokém podpatku. Byla nádherná.

Otočila se jako při taneční kreaci a přitulila se k němu. V očích jí plálo a prsa mu tlačila do obličeje. Neudržel se, zabořil tváře do drážky mezi prsy a olízl ji.

Divoce se smála, když spolu klesali na podlahu naší zaprášené garáže. Můj muž se nechal "osedlat" a užíval si tu slast.

Uslyšela jsem hudbu. Moji hudbu. Hudbu, kterou miluju, ale která patří úplně do jiného snu. Ona mi nevzala jen manžela, vzala mi i moji píseň.

Nemohla jsem odtrhnout oči, od jejích pohybů, od práce rukama i jazykem. Nemohla jsem se přestat dívat, jak můj muž vychutnával každičký její dotyk.

Utekla bych, ale nemohla jsem. Musela jsem tam stát a dívat se. Ona to tak zařídila. Moje nohy se nepohnuly, moje oči se nezavřely, ruce je nezakryly. Musela jsem to vidět.

***

"Nemyslím si, že bychom ji měli kupovat." Zkusila jsem to ráno u snídaně.

Měla jsem stále ten sen před očima. Vadilo mi, že mne vynechali, že mne odstrčili a nechali mě jen se dívat. Co když to tak bude i doopravdy. Nechci stát mimo. Jsem součástí téhle hry a nechci se o manžela dělit s takovou... Ďáblicí.

***

Ano, jako by utekla z pekla a usadila se u nás doma. Mezi námi! Copak si ji nemohl Lucius hlídat?

"Mě do toho nepleť, nemám s tím nic společnýho." Vymlouvá se, jako vždycky!

"Určitě?"

"Ale, když o tom tak přemýšlím, třeba, když tvůj muž nebude mít čas si s tebou hrát, budeš volná a já..."

"Zapomeň!"

"Vzdej to. Copak to nevidíš? Už nemá oči jen pro tebe! Zvládneš být jen ta druhá?"

"Neposmívej se mi!"

"U mě bys byla navždy první. Vždyť víš."

"První? Až po Urianě, ne?! Ještě nenastal ten správný čas, Luciusku."

***

"Koupíme jí." Rozhodl manžel.

A koupili jsme ji.

Zatím s ní byl jen jednou. A jednou jsme jeli ve třech. Pak se počasí zhoršilo a ona zůstala sama stát v chladném prostředí.

Můj muž za ní sice pravidelně chodívá, ale vím, že s ní zatím nic nemá. Občas ji škrtne a poslechne si, jak vzdychá, pak ale zase odejde a nechá ji tam. Samotnou. Přeleští jí obleček, pohladí jí zadek. Sedne si na ní a vezme ji do rukou a zasní se.

O čem sní, sice přesně nevím, ale je na něm vidět, že se těší, až slunce vysvitne, až se oteplí, až si s ní bude moci pořádně užít. Má z ní trochu respekt, takovou divočinu ještě neměl, ale on ji zkrotí.

***

Daivel(ko), nespustím tě z očí! :)

Autor: Bohunka Jakubcová | sobota 10.2.2018 6:00 | karma článku: 9.48 | přečteno: 620x


Další články blogera

Bohunka Jakubcová

Zamilovanost u mě? Je stále, tak proč slavit jen jeden den?

Valentýn. Sakra. Zase na mě nezbyde ani jedna kytka. Kytky mám ráda, jsou tak křehké a voní. Jako ženy. Jenže kytku na moje narozeniny? Většinou už jsou jen zbytky. Slavit o den dřív? Protože jsem se narodila ve špatné datum?

14.2.2018 v 0:01 | Karma článku: 7.72 | Přečteno: 188 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Nejchutnější jídlo na světě.? Vážně si přidala jen sůl a pepř?

Jasně tohle maso už nepotřebuje žádné koření. Je skvělé samo o sobě. Nikdy už nepojíš nic lepšího. Jsem totiž nejlepší kuchařka na světě.

13.2.2018 v 8:00 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 476 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Gentlemani ještě (ne)vymřeli

Můj další osobní příběh o jednom gentlemanovi. Ano, i já opět otevřu svůj život veřejnosti a něco vám o sobě prozradím. :) Pozor bude to delikátní! :)

8.2.2018 v 18:00 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 737 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Chybi mi malý čumáček

Tento pátek nám přišel dopis z veteriny. V obálce byla rozevírací kondolenční karta. Snad všichni zaměstnanci veterinární stanice do karty napsali, jak je jim moc lito, že jsme se museli rozloučit s Naším Kocourem.

19.2.2018 v 13:07 | Karma článku: 26.46 | Přečteno: 766 | Diskuse

Ivana Dianová

Týrané panenky

Můj smutek mě překvapil, ba zaskočil svou intenzitou, vytrvalostí a absurdností. Kdo jsem? Kdo to proboha jsem?

17.2.2018 v 21:38 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 883 | Diskuse

Klára Tůmová

Nechte toho, vždyť se nenají

Konečně jsem s pocitem vítězství padla na židli v jídelně, zatímco další tři zde sedící byly již po o a vesele debatovaly. "Normálně vosum jich bylo, vosum čtverců gázy, to ste neviděly!"

17.2.2018 v 16:04 | Karma článku: 8.74 | Přečteno: 604 | Diskuse

Alena Suchopárová

Kterak se škrt přepočítal

Kdo náhodou někdy četl můj blog, ten dobře ví, že jsem škrt. Takový ten škrt, co si do lahve napouští vodu z kohoutku, páč se mu příčí koupit si balenou v Lidlu za dvě padesát.

16.2.2018 v 23:23 | Karma článku: 17.06 | Přečteno: 536 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Kdy přestat pracovat

Těšíte se na důchod? Rádi byste vyhráli v loterii? Nebo třeba zdědili milióny? Život bez práce mnohým z nás připadá jako cíl, o který se vyplatí usilovat. Nemůžete se ho dočkat? A nakonec to všechno bude úplně jinak.

15.2.2018 v 12:49 | Karma článku: 24.39 | Přečteno: 1400 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 9.35 Průměrná čtenost 480

Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, hádavá ženská. ;)

Když mi chutná, tak hltám. :))

Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často) 

Jsem bláznivě chaotická.

Jsem stále zamilovaná.

Patřím jen svým dětem!

Ale!!!

Miluju lidi!

Miluju zvířata. 

Miluju květenu v jakékoli podobě. 

Miluju jaro.

Miluju léto.

Miluju podzim.

Miluju zimu!

Miluju žít!  

Co nesnáším? VÍTR! :)





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.