Miluju knedlíky... Mňam, knedlíky jsou prostě knedlíky Nemyslím jen bramborové, nebo kynuté. Miluju i borůvkové :))
Když bramborové namočím do mastnoty a přidám vrstvu zelí, moje chuťové buňky se těší.
Když kynuté knedlíky poleju svíčkovou... hm... to je blaho.
A borůvkové? Trochu tvarohu, cukr (krystal, musí to křupat mezi zuby) a hodně másla... Ježíš!
***
Ještě jsou nějaké jiné knedlíky?
Hm... Znám jeden speciální druh knedlíků... Existuje spoustu poddruhů tohoto zvláštního druhu knedlíků. A já je můžu všechny.
Nemusím je všechny ochutnávat, stačí mi, dívat se.
Když na jaře pomalu začíná slunce ohřívat planetu a ženám začíná být horko, je to krásný pohled po tak dlouhém knedlíkovém půstu, kdy chodily nabalené do tlustých kožichů a kabátů. Jarem nastává ráj pro oči znalce.
Dokážu vycítit jejich tvar, i když jsou uzavřené v podprsenkách. Představuju si, jestli jsou tam schované velké nebo malé bradavky. Jestli je kolem bradavek rozmístěno několik malých výstupků, jestli jsou prsa velká a těžká nebo drobná. Mám rád pohled na větší kousky. Když vidím, jak se při chůzi houpou, představuju si, jak mi poklepávají do dlaní, které mám těsně pod nimi. Ta váha mne vzrušuje.
Ženy ani neví, jakou mocnou věc nosí při sobě. Neuvěřitelně silnou zbraň, kterou dokáží odrovnat nejednoho chlapa.
Nejkrásnější pohled je, když je chladno. Ach, ano. Husina na těle. Bradavky se vztyčují a volají po hřejivých dlaních, ženy však nedbají. Teda! Já bych je zahřál. Chudinky.
V létě! Sakra tolik možností. Možná, že vás napadne koupaliště a odhalené hrudníky žen. No, je to sice hezké, ale pro mě je mnohem dráždivější pohled na okraje plavkové podprsenky, když tam vykukuje ta hladká kůže, která se nesmí opálit. Ve slunečních brýlích sonduju, jak moc se kulatí ten velmi důležitý vypadávající kousek.
Jestli je pevný a ještě pěkně postavený, nebo už pomalu klesá, ale plně těžkne, nebo jestli je tam menší výplň, která by se mi vešla lehce do dlaně.
Můžu pouštět moji představivost na plné obrátky, nikdo mne nekontroluje... já prstem jedu po hraně té podprsenky a trochu jako by náhodou se dotknu vybraného velkého a hebkého ňadra.
A.. Podzim. Všem ženám je zima. Když přijdou do restaurace a svléknou podzimní šat, tričko je moc nezahřeje. Je to krásný pohled na všechny ztvrdlé bradavky, které se klepou zimou. Trochu mi vadí ta dnešní móda tlustých vycpaných podprsenek... Kde jsou ty časy, kde bylo vidět úplně všechno? Ale zase musím zapojit víc fantazii a tak nebudu mít Alzheimera. :)
Rád sedávám na pivku a pozoruju ženy, když je jim chladno. Opět moje obrazotvornost pracuje.
Zima? Zima je nádherná. To velké překvapení, když vejde žena zabalená do silného těžkého kabátu, odváže šálu ze svého dlouhého, nádherného krku a rozepne všechny knoflíky. To napětí, co se ukáže? A já se těším jako malé děcko na vánoce. A pak? Pak se svlékne a já spatřím ta krásná, velká, plná a velmi hezká prsa! Projde kolem mne a natahuje se, aby mohla pověsit oblečení na věšák, ucítím její parfém a uvidím, jak se prsa zhoupnou.
Můj mozek přehrává nejrůznější scénáře, co bych asi tak udělal, kdybych ji měl pro sebe. Ten rolák, by na sobě měla jen krátce! Podprsenka by jí taky nevydržela moc dlouho. A konečně bych se dostal k pokladu! Jak já bych jí zlíbal každičký kousek té nádherné zbraně...
***
Takové knedlíky potřebují hodně velkou péči. Musí se neustále masírovat, válet a prodělávat, protože, když se to nedělá, časem okorají a splasknou. Jsem muž na svém místě, jsem pečlivý kuchař, který všechny knedlíky pečlivě propracuje a poválí.
Miluju knedlíky. :)
Miluju, když se mi pod rukama knedlíky tvarujou, když mám možnost do nich ponořit obličej. Knedlíkový zábal je blahodárný!
Naučil jsem se mít rád knedlíky už jako kluk. A zůstalo mi to dodnes.
Jsem prostě knedlíkový! :)
***
(Vtipná vložka, vždy když chci napsat "prostě" napíšu "prsotě" :) :) :))
************
Tak kdo má rád knedlíky ? :)) Příští týden poznáte lásku dvou měst. Existuje vůbec něco takového? ;)
************
