Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ach ta láska...

12. 05. 2017 15:59:18
Když si poprvé vstoupil do mého těla, do mé mysli, do mého srdce..., jako bych dostala nový důvod žít.

Kap, kap,kap...

Zkouším na něj nemyslet, ale ten zvuk přichází tak silně, že přebije všechny mé myšlenky. Kap... Kap... Kap... Nesnáším to! Kolikrát si sliboval, že to opravíš? Snad tisíckrát. Otáčím k tobě hlavu, ale tvůj pohled je zamyšlený. Díváš se někam za mě, do dáli. Proč už se nedíváš do mých očí. Milovala jsem, když jsme sedávali na lavičce, já na tobě, naše klíny přitisknuty k sobě. Naše oči se na sebe smály a říkaly vše.

Milovali jsme se! Už je to dávno! Kdy to skončilo? Proč? Kráčím k tobě a beru tě za ruku, neopětuješ mou lásku, moje dotyky. Chtěla bych vrátit čas do doby, kdy jsme se dotýkali jeden druhého. Když jsem seděla nahým zadkem v tvém rozkroku a tys mi hladil pod košilí záda. Když tvoje ruce putovaly po zádech k podprsence a prsty obratně rozepínaly oba háčky. Když si osvobodil moje prsa a pak je kolébal v dlaních. Když ruce sjížděly od prsou k pupíku a pak do klína a tam... hm...

Zkus se mě dotknout. Vedu tvou ruku přesně na to opuštěné místo. Tam, kde jsme vždy srostli v jednoho člověka, v jednu duši, v jednu lásku. Nechce se ti. Tvoje ruka tam odmítá sahat. Proč? Vždyť to bylo tak krásné! Vždyť jsme se tak milovali!

"Kap... Kap... Kap... "KRUCI!" Zařvu vzteky a jdu to utáhnout. Vždycky si říkal, že to moc utahuju, že těsnění pak prosakuje. Je to jedno. Utahuju kohoutek vší silou. Zvuk přestává. Najednou se rozhostilo ticho. Není ani slyšet tvůj dech. Natahuju uši, ale nevychází žádný zvuk.

Bzzz... Do okna zuřivě mlátí houf masařek, které chtějí vylétnout ven. Jaro už přechází pomalu v léto a v místnosti je horko. Horko a neskutečný smrad. Musím tě opět vykoupat, otvírám okno a větrám. Vím, nemůžeš za to! To já! Já za to můžu, špatně se o tebe starám. Jsem špatná žena. Napravím to hned teď. Do lavoru napouštím teplou vodu a houbičkou otírám tvoje tělo.

Miluju tě. Vždycky jsem tě milovala. A vždycky budu. I když si pro mě přijdou a odvedou mě od tebe. Moje mysl a srdce navždy zůstane tvoje. Slibuju. Líbám tě na ústa, na krk, strašně mi chybí tvoje účast.

"Máš smutné oči." Jednou si řekl. Smála jsem se a přesto se ti to zdálo. Vzal si mne do náruče a ochránil mě. Tehdy naše láska vzplanula. Naše noční tančení, popívání a pak dlouhé milování až do rána. Nejkrásnější období. Žili jsme jen pro sebe. Pak si ale poznal ji. Byla tak lehce k mání a ty ji moc chtěl. Vykuřoval si pak celé dny, v očích nevidomý úsměv a tvoje povaha začala vykazovat známky nebezpečí. Marjánka! Tak ti zatemnila mozek. Po čase ti nestačila a tak si přitvrdil.

Naše láska se ztrácela. Já se ztrácela s ní. Ty ses ztrácel. Celý svět byl ztracený. Už jsem to skoro vzdala, když si mi přinesl to malé zatoulané štěně. Jemně si ho hladil a já měla pocit, že se vracíš. Ale byla to pouze iluze. Po dlouhé profetované noci ses probouzel nadržený a tvoje láska se změnila v pouhý chtíč. Jednostranný chtíč. Chtěla jsem odejít, ale vždy si mne přemluvil. Tak si mě ovládal, tak si mě vlastnil.

Rozbité talíře, nábytek, který si rozštípal na třísky jen proto, že si neměl zrovna náladu. Moje podlitiny se hojily pomaleji, než přibývaly. Stejně jsem tě milovala, když si mě vzal za ruku a vyznal mi lásku.

Občas se stalo, že naše milovaní bylo jako poprvé, že naše těla souzněně tančila ve víru vášně a touhy. Hudba hrála a my ploužili v objetí a žhavých polibcích. Dlouhé uspokojování jazykem, prsty ale i hračkami, mě přivádělo k šílenství. Byl si tak skvělý. Opět jsem tě milovala.

"Pak se jednou ztratilo naše miminko Beník. Štěně vyrostlo v chundelatou kuličku, která tě obtěžovala svojí přítomností.

"Jednou ho stejně utopím." Smál ses a já to vždy oplakala. Ty sis nedokázal vzpomenout, kam zmizel, jestli utekl nebo jestli jsi ho někomu dal. Byla to velká ztráta. Dnes už vím, kam se poděl, viď!

"Ty hajzle!" Křičela jsem na tebe vytahujíc igelitový pytel s maličkým tělíčkem z pračky. Beník! Nebo spíš něco, co zdánlivě připomínalo Beníka. Chlupatá zakrvavená kožešina, které chyběla hmota, tvar. Zvracela jsem do záchodu. Tvůj podivný úsměv, když ses ptal: "Kdo to udělal??!" bylo to poslední, na co ses zmohl. Ve vzteku jsem došla až ke křeslu, ve kterém stále sedíš a čumíš doblba. Tvůj úsměv přestal být nadřazený...

...

"Odstupte od něj!"

"Ruce vzhůru!"

Po rozbití bytových dveří se na prahu objevili černě oděni andělé smrti. Stojím s rukama nad hlavou, ucítím silný kopanec do žeber a hroutím se na zem. Bleskurychle mi nasazují pouta a hrubě mě odvádějí od tebe. Ještě se za tebou otočím, LÁSKO! Naše oči se naposledy střetly, snad ses i usmál. Snad mě stále ještě miluješ.

"Je to marný, má to za sebou." Slyším.

"Vypadá to, že tu s ním žila několik týdnů." Ohledávači zkoumají tvoje tělo.

"Musela být šílená!"

Autor: Bohunka Jakubcová | pátek 12.5.2017 15:59 | karma článku: 9.25 | přečteno: 316x

Další články blogera

Bohunka Jakubcová

Je krásné, když má člověk v co doufat

Stále čeká. Svítí tam v dálce a čeká na něj. Na svého hvězdáře. Možná se jednou opět potkají. Možná, že jejich setkání bude tentokrát dokonalé. Jednou...

15.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 165 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Co se stalo v noci?

"UŽ ZASE?!!! Ty jsi ale čuně." Zlobí se na tebe máma. Postýlka pročůraná a ty se probouzíš do ukřičeného rána v úplně mokrém pyžámku. Co se stalo? Proč si nešla v noci na záchod? Už nevíš...

8.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 15.35 | Přečteno: 786 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Přijdeš mi zase ostříhat vlasy? Už to nutně potřebuju. (erotické?)

Chodila pravidelně jednou za měsíc. Už na ni čekal a těšil se na její společnost. Seznamte se: Ona - Jana, pětatřicet... On - Jarda, vozíčkář, pětapade. Jeho pečovatelka, jeho společnice na jeden pátek v měsíci.

2.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 434 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Ona není zlá. Je vlastně jen nešťastná (erotické)

Milovala, ale on ji zradil. Nikdy nezapomene! Co nosí v srdci, nikdo nespálí! Jeden jediný pohled stačí. Ten neskutečně krutý pohled

1.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 7.42 | Přečteno: 448 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Josef Němec

Ani Vánoce jej nezachrání

Doba shonu, plných obchodů a starostí, protože neustále toužíme po tom, aby vše vyšlo tak, jak si představujeme. Čím více se čas „odpočinku a radosti“ blíží, tím více všechny tíží prázdný břich a nezatížené myšlenky.

17.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 2.68 | Přečteno: 128 | Diskuse

Tereza Lišková

Než zvednete kotvy

Patříte mezi ty, kteří rádi jezdí prstem po mapách a sní o životě v zahraničí, ale váháte a bojíte se neznámého? Pak by vám mohlo přijít vhod pár rad od zkušené emigrantky...

16.11.2017 v 12:44 | Karma článku: 14.46 | Přečteno: 323 | Diskuse

Marcel Šádek

Tvý nohy

Autorská poezie z připravované sbírky bezvýznamného ajťáka s názvem "Samý nuly". Báseň oslavující dolní končetiny neznámé samice.

16.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 253 | Diskuse

Marek Ryšánek

K památce zesnulých.

V dnešním evangelijním oddíle nám Ježíš zaslibuje, že ten, kdo slyší jeho slovo a věří Bohu, který jej poslal, má život věčný, nepodléhá soudu, přešel ze smrti do života. To jsou krásná zaslíbení. Věčný život, soud.

16.11.2017 v 6:12 | Karma článku: 5.94 | Přečteno: 150 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Paprsky inženýra Gorina

V příkopě u silnice leží tělo zanedbaného ožralého vagabunda, přítomní policisté nasedají do auta, přivolaný lékař konstatoval smrt. Přijíždějí černí havrani. Funebráci naloží tělo a odjedou.

15.11.2017 v 12:48 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 406 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 11.52 Průměrná čtenost 370

Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, hádavá ženská. ;)

Když mi chutná, tak hltám. :))

Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často) 

Jsem bláznivě chaotická.

Jsem stále zamilovaná.

Patřím jen svým dětem!

Ale!!!

Miluju lidi!

Miluju zvířata. 

Miluju květenu v jakékoli podobě. 

Miluju jaro.

Miluju léto.

Miluju podzim.

Miluju zimu!

Miluju žít!  

Co nesnáším? VÍTR! :)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.