Zabrousila jsem na své staré blogy, z roku 2014. A s Marií jsme se tenkrát titulovaly "Milé dvojče." (po tom, co si někteří mysleli, že jsme jedna).

Už zbyly jen vzpomínky.

Já, bych si vás dvě určitě nespletla

Ano, vzpomínky jsou fajn. Vzpomenu si vždycky, když slyším Alvara Solera kroutila se u něj jak hadice

Bohunko, ze jsi srdcarka jsem uz davno tusil, a tento Tvuj clanek to na 100% potvrzuje. I mnou, i kdyz jsem s pani Mariii nemel primy styk, jenom jsme si ve velmi pratelskem tony vymenily par nazoru, jeji necekany odchod poradne zatrasl.Velky dik za tento clanek

Děkuji Dane. Neztraťme se.

Moc hezky jste to napsala.

.

A proto ta tečka?

Díky.

Hezká vzpomínka

...

Bohunko, už můžu diskutovat... Admin je trochu útlocitný, ale mě neodradí. Jsem na blogu přes deset let a znám jeho manýry. A nepotřebuji se omlouvat...

Pavli

Bohunko zlatá, tenhle blog mě dojal, díky, ten je psanej srdcem a někým, kdo měl tu zlatou srdcařku s ohromnou láskou k životu rád jako já Byla skvělá, byla to moje krevní skupina - dobré jídlo, pití, fešáci, milovaná Praha i život. Jen blbej nadpis kočko, dej tam jméno Marušky, ať si tenhle dojemnej a od srdce článek přečte hodně lidí!!!

Káji, přidala jsem jméno.... Stejně už asi bude pozdě.

Byla tak ženská a živelná.

Děkuji Bohunko za vzpomínku. I mě bude Marie chybět. Její názor mě vždy zajímal. Obdivoval jsem tu pokoru a slušnost v jejích příspěvcích. Nikdy jsem ji neviděl, ale za jejími slovy vyčnívala vždy skutečná dáma, v tom nejlepším slova smyslu. Hezkých pár slov jsi o ní napsala. Měla by velkou radost.

Díky Honzi. Rozloučení mým stylem, jiná už nebuď.

Bohunko, díky... a Marušce tam nahoru

Marti, první o kom Marie mluvila, když jsem začala psát, jste byla Vy.

Díky Ivanko