díky

Spisovatelovo krátké dilema:

Tak honí se mi hlavou

že mít tě nepopsanou

rozevřel bych stránky tvoje

pak perem rozechvěle

psal bych, psal a psal,

než psát bych nepřestal

dokud "Aaaaahhh" bys nesténala

a ze zlé se dobrou stala.

Kdo ti to napsal, Fleec, když ty to neumíš?!:-)))

Pani Jakubcova, jak je možné, ze u Vasich diskuzi je citit pohoda, kamaradstvi, klidek.. A u jinych se lidi rvou jako psi? Asi je to Vami... Dekuji, ze Vas muzu cist. Je tady par blogeru, u ktetych mi je hezky a i ta kava pri cteni chutna lepe.

Karlo, mockrat děkuju. Fajn lidiček je spousta, asi mám štěstí, že se kumulují zrovínka u mě.

Jsem ráda, že se vracíte.

Ivano, děkuji. Veselou náladu a hodně zdraví

Jo, není pero jako pero! Ale takový pero...hmm. Moje značka je Parker:-))))

Pěkné slohové cvičení!:-)) Líbí se, jak koukám, nejen mně.

O druhu per už jsme tu kdysi polemizovaly. Já, napsala, že nejlepší obyčejná tužka

Děkuji, ano sešli se všichni mí věrní

Aaaach Hezké. Krásný čtvrtek a další dny

Děkuji Jane. Přeji zdravé dny až do dalšího našeho písemného setkání

Mistrovské!

Horste, jsem ráda, že se to líbí.

Hezké.

Děkuji moc.

Jo, líbí se mi to

Ivo, děkuji, znáte tu nervozitu před vydáním a před prvním diskuzním příspěvkem? Teď to ze mě spadlo. Už je mi dobře. I díky Vám.

No, je čas na "Flísenkého sloupek z druhého konce"

Je to mnoho, co lze v knize vyčíst. Od samého počátku jejího vzniku až k jejímu konci.

A ne nadarmo se říká, že i žena je jako kniha. Nestačí v ní jen číst. A můžeš jich přečíst spousty, stejně budeš při každé další znovu na začátku. Dá se jich číst i více naráz nebo jednu číst jedním dechem a vzrušeně obracet stránky, jako bys ve vášnivě touze jen s ní chtěl dojít k vrcholu. K některým se zase vracíš znovu a znovu, třebas i jen ve vzpomínkách. Některé tě skutečně obohatí, s jinými jen zabíjíš čas. Někdo se často podívá jen na obálku, když ho nezaujme, jde bez povšimnutí dál a osudově netuší, že právě ji by si měl třeba přečíst.

Některé si skutečně dočetl. Jiné zase nedočetl, možná jen zatím. Jsou však i ty, o kterých víš, že je nikdy nedočteš. Možná i proto, že nechceš, aby něco skončilo.

To jen tak troška do mlýna ode mě Bohunko. Dalo by se ale psát dlouho a možná až nekonečně

Nádhera, nádhera, Vy mě vždy dostanete, jak to jasné, stručně a přesto tak citlivě a lidsky podáte.

Opět apeluji, staňte se blogerem, a my Vám budeme ležet u nohou.

Františku... Jste geniální.