Bohunko, krásné, křehké.

Ahoj Soni, děkuji. Snažila jsem se

moc hezký blog

Libu, dik

Krásný obrázky skládáš k sobě! :)

Děkuji Janinko. To je dnešní práce. Smutnila jsem, že už je březen a já zase musím otáčet kalendář.

Zvedám ruku, vidíš, Bohunko!:-))

Ale trochu s nostalgií se loučím s mým Vodnáŕem. Ale nemusí nijak spěchat...to budu zase mít příště o rok víc:-))

Ale příští rok bude o den víc na lásku...:-))

Marie, ahoooooj. ano příští rok bude den delší

Jasně, že mám ráda jaro. Za oknem!

Budu muset napsat něco pro teplomily :)) něco o nikdy nekončícím létě? Ahoj Klárko.

Láska na pár okamžiků, a příliš nepřejících, tak krutě se jim tradice odmění. Jejich láskyplné přimknutí k sobě, v nich ale zůstalo...a třeba jednou.....rozvzpomenou se, že kdysi, deja vu a pak pokaždé ještě víc se budou milovat...a kdoví...jednou, vždyť časy se mění.

Ach únore přeji ti, ale jaru přeci jen přeji víc

Únor se zas brzy zrodí (než se nadejeme) a jejich láska vzplane možná ještě větším žárem. Láska přece musí všechno přežít. Krásný víkend preju, Františku.

Bohunko, překrásně napsáno! Moc jsem si to žila. Smekám....

Užila...

Zvedám ruku za jaro, ale také za podzim. Zima by měla být od tisíci metrů výš, rád lyžuji a nenávidím solnou břečku na silnici... Bo hun ko

Celých X let jsem zimu bránila, mám ji moc ráda, u nás se hodně sněhu a to já prostě můžu. Letos se opravdu hodně těším na jaro. Už jsem se stihla tenhle týden lehce opalit při kavicce na terase. Letos hlasuj pro jaro i já. Díky, Horste.