Vážně jsem zestárla, už mi to říkají i úplně cizí lidi.
Onehdy jsme tam jely s holkama samy. Holčičí jízda, jsem si myslela, než jsem potkala dvě otřelé prodávající. Stály ve středu objektu a odchytávaly okolojdoucí. A koho že odchytly?
No, samozřejmě mě.
Viděla jsem parfémy..., ale já mám svůj oblíbený, nenahraditelný! Proč si ale neočichat konkurenci, že?!
Bla bla bla, naučené fráze, slušnost a milé chování, do doby než...
"Máme tady novinku..." Jasně, to znám, říkám si.
"Znáte kyselinu hyaluronovou?" (to je ale slovo!)
"Samozřejmě, je jí plná televize."
Jsem flink na kosmetiku.
Na jaře si vždy u zrcadla řeknu: "Holka, ženská, už s tím začni něco dělat... další rok je pryč..." zajdu do drogerie a vyvalím tam pár stovek za nejlepší krémy, noční i denní, péči okolí očí, krk a dekolt. A pak?
Zpočátku vždy u čistění zubů pravidelně mažu, ale pak...?
Asi tak třikrát za měsíc si vzpomenu, že mi něco takového leží na zrcadle, když manžel volá z koupelny, jestli všechny ty věci opravdu potřebuju. Pak se pečlivě namažu a cítím se mladá a krásná! V létě o sebe nepečuju, slunce schová nedostatky a na podzim se opálení pomalinku vytrácí a já si nepřipadám moc bílá. A na jaře všechny produkty vycházím do koše, protože jsou prošlé a já nebudu riskovat alergickou reakci. A jdu koupit nové s předsevzetím, že tentokrát se stanu krásnou a mladou a nikdy nezestárnu. :))
Tohle všechno jsem jim řekla, aby věděly, že na kosmetiku mě teda nechytnou.
Prodávající, asi tak o deset let starší ženy, které očividně taky moc kosmetice nevěřily, protože nevypadaly zrovna pěstěně, se mě náhle zeptaly, kolik mi je let.
Jsem zvyklá, že většinu lidí moje odpověď zaskočí, každý říká: "Vážně tolik?" A já se pýřím.
Když jsem vyslovila číslo, obě se na sebe podívaly a souhlasně potvrdily můj ortel.
"No, je to poznat, asi byste měla už něco začít dělat." Sebevědomý úsměv spláchly do záchodu a na mě šly mrákoty.
"Víte, tahle kyselina se přestane v těle vyrábět ve třiceti a vám už tedy dost chybí." (!)
Slyšely jste už někdy větší drzost? Au! To zabolelo. Takže holčičí výlet vlastně nebyl ani holčičí, spíš holky a jedna stařena!
Musím podotknout, že to bylo v období, kdy jsem v noci jsem špatně spala a víc jsem do tmy koukala a přemýšlela o kravinách, než zachumlaně snila své sny. Přiznávám, že v těchto výjimečných případech na sebe ráno radši napatlám make-up, abych vypadala jako ženská. (maximálně pětkrát do roka a na jaře ho vyhodím společně s ostatními mazátky)
Ale v den návštěvy obchodního centra jsem nic neřešila. Pro koho být hezká? Jen klasika tužka a řasenka a hurá do velkoměsta!
Ani nevím, jak se to stalo, celá omráčená, těmi jejich jedovatými slovy jsem odcházela s bezkonkurenčním výrobkem, prý nějaké sérum z té úžasné kyseliny s divným příjmením.
Do hlavy jsem si vsugerovala, že jsem stará a je to na mě vidět, že potřebuju péči odborníků, jestli dokonce nebude lepší plastika celého obličeje!!! Takové myšlenky se mi točily hlavou.
Doma jsem letěla do koupelny a namazala si oční okolí, krk i dekolt, přesně tak, jak mi doporučily odbornice.
Mám muže, který je se mnou spokojený. Líbím se mu, když zhubnu, nebo naopak když zase trošku přiberu, protože na ženské se to musí trošku třást a ty krásné hrbolky, které se mi začaly dělat na stehně, když zvednu nohu... ty miluje. A taky se mi zvětší prsa... (logicky)
Ale přesto, myšlenka zakouslá do mozku... nezestárla jsem nějak rychle?
Druhý den ráno jsem ale žádný zázrak nenašla. Zklamalo mě to.
Čekala jsem vymazání kruhů pod očima, čerstvou tvář, krásně vypnutou kůži na krku... nic! Dokonce jsem si myslela, že bych mohla díky tomu séru snad shodit i těch pár kil, které jsem nabrala při nekonečném konzumování čokolád a nejsem schopná se jich zbavit, ale realita byla úplně jiná.
Normálka zase jenom já! Pořád ta samá, ospalá a unavená stará žena, s rozcuchem na hlavě, která se asi přece jen bude muset dnes namejkapovat, aby mohla vyjít do města.
Tak nevím, snad až se příště potkáme, budu machrovat, že jsem omládla, protože jsem o sebe začala dbát. Protože už je nejvyšší čas a ještě ke všemu, je to poznat!, jak říkaly tyhle zkušené dámy.
Držte mi palce, ať mi ta péče vydrží alespoň do vyaplikování půlky toho séra.
Už teď jsem otrávená, jak dlouho budu muset zase před zrcadlem stát a dělat, že o sebe dbám.
Každé ráno se přemlouvat: "Ještě to sérum si dej, protože, když už sis ho koupila, přece to nevyhodíš."
A manželovi to bude evidentně jedno, protože vždycky budu přece ta o tolik let mladší žena, jak říká a nikdy mě neuvidí starou a ošklivou.
Uff, už teď mne to nebaví. Proč já to jen kupovala?
***
Tento článek má dohru.
Napsala jsem ho den po nákupu onoho zázračného lektvaru.
Po hodinovém cvičení. (ty tvrdohlavý kila si přece nenechám!)
Oblečena do propoceného trika a tepláků, rudá v obličeji, naštvaná na celý svět, protože už jsem stará :)) a smradlavá, jak jinak, když se člověk potí, že?!
V tomto stavu jsem přišla do obýváku, cestou už jsem se svlíkala a hlásila jsem manželovi, že si jdu dát sprchu, a pak hned, že si dáme kafe.
"Teda," zastavil mne mezi dveřmi. "Ty jsi tak pěkná ženská!" Řekl, když mě viděl polonahou v tom hrozném stavu, ještě funící... a nevábně páchnoucí.
"Ty se mi tak líbíš...!"
Chachá!!! A máte to, vy baby jedny protivný, říkejte si co chcete...
Jsem pěkná! A hotovo!
***
Videjko... dnes něco k pobavení.
Mimochodem, ženy - čtenářky, nemáte potřebu zlepšit si tvář i dekolt čarovným sérem, které z vás udělá mladice? Jeden tu mám totiž navíc. :)) já ho vůbec nepotřebuju!
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Bohunka Jakubcová
U Jána... (kostel kousek za Telčí směr Jindřichův Hradec)
Chodíme sem pravidelně sbírat kaštany, protože ve škole (v družině) za to dostaneme čokoládku. A tak Zdenýška sbírá a sbírá a já chodím a fotím detaily.
Bohunka Jakubcová
... když draka bolí hlava...
Celé království je zahaleno do černého závoje, protože jedinou královskou dceru ... unesl drak. Rodiče jsou nešťastni, hledají zachránce. Znáte to? Pojďte se podívat, jak to znám já.
Bohunka Jakubcová
Distančka k popukání
Namalujte zvířátka z farmy, ze zoologické a z lesa... Pche, pro holky jakubcojc nic těžkého. Nevěříte? Jukněte! Umíme fšechno.
Bohunka Jakubcová
Je po dešti
"Je po dešti a kosové si štěstím pletou noty..." Je po dešti a já, Zdenýška a Tim jsme na procházce ke Karlovi. Už jsem vám tuhle cestu ukázala, jako asi snad už v Telči všechno, ale tohle je něco úplně jiného, tohle jste fakt
Bohunka Jakubcová
Pomoc, jsem diskriminována!
Víte, jak nepraktické je sedět na bobku? V zimě mě u toho mrzne zadek, když nedám nohy pořádně od sebe, mrňavý kapičky cákají až na boty... Ale vestoje, to by byla paráda. Bohužel v mém případě je to...
Bohunka Jakubcová
Zblízka...
Jsem všetečka, ráda se dívám, třeba i zblízka. A tohle jsem uviděla, vyfotila a uložila a dnes vás nechám juknout do mého archivu.
Bohunka Jakubcová
ZOO?
Nenecháme je vyhubit. Postaráme se o ně. Pochytáme a obstaráme jim spokojené žití pro množení a v případě úspěchu je opět vypustíme do přírody.
Bohunka Jakubcová
Jak vyučovat psaní v parku (něco ze soukromí)
Distančka. U nás ještě stále přežívá. Využívám každé situace na výuku, kresbu, vyprávění a učení. Třeba i na procházce v parku. Samozřejmě v našem telčském parku.
Bohunka Jakubcová
V parním mlýně (samozřejmě v Telči)
Parní mlýn... Památka, kterou každý mine. Je to rozbořenina, nefunguje, kolo je nasuchu... tajemné a strašidelné místo, kdybych nešla se Zdenýškou a se psem, nešla bych tam sama. (chodíme tu denně)
Bohunka Jakubcová
Střílej!!!
"Nemůžu to udělat." řekl večer Klaus. "Neblbni, vždyť o nic nejde." oponoval Hanz. "Je mi z toho zle." Klaus nemohl usnout.
Bohunka Jakubcová
Hrátky s "Déčkem"
Že nevíte co nebo kdo je "Déčko"? No já bych mohla vyprávět, ale radši se koukněte na autentické fotky. Bude to lepší. Lépe tak pochopíte co tajně dělám s "Déčkem". Na konci prozradím, co s ním netajně dělá můj manžel.
Bohunka Jakubcová
Chybí tam červená!
Miluju modrou, blankytně i tyrkysově modrou, i téměř černou modrou. Miluju žlutou a všechny její odstíny. A ve všech mých dílech je poznat, které barvy preferuji.
Bohunka Jakubcová
Slíbila jsi, že se neztratíš...A??? Marie Šípková...
Pamatuju si to jako dnes, jak si začala přemýšlet o přátelství na dálku. Je to doopravdické přátelství? Je! Co když...? Vyslovila jsi větu, která se nyní naplnila.
Bohunka Jakubcová
Potulka parkem opět v Telči
Já vím, už to tady bylo. Park, město okolí... Telč je všude kolem mě a tak ji občas vyfotím, abyste věděli, kde žiju. Dnes tedy fotky z parku, dokonce z míst, kam nikdo nechodí, zákoutí a pohled z parku ven dírkou
Bohunka Jakubcová
Brzdi!
"Nasedni," řekl a posadil mne vedle jako spolujezdce. Spolujezdkyni. Vypadal velmi distingovaně a kultivovaně, proč si nepřisednout? "Lásko," pošeptal mi a pak...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 606x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.