Jak jsme kdysi.... koledovali. Něco ze skutečného života.
Vyrostla jsem takřka ve vesnickém stylu, hospodářství, zvířátka, hnůj a seno. Moje dětství.
Přestěhováním na vesnici mi nevadilo. Jen ty tradice. Například velikonoce!
Už od malička jsem byla na štíru s malováním kraslic nebo barvením vajec. Nikdo k nám na koledu nechodil (vlastně ani nevím proč), tak jsme se sestrou nějak velikonoce proflákaly u babičky. Tradice netradice. Bratránci nás sice zmalovali, ale stačila jim uvařená vejce.
Pak jsem vyrostla a našla si prvního vyvoleného a odjela za město.
A přišly velikonoce.
Zjistila jsem, že zde se tradice dodržují jasně, a že to prostě neokecám. A tak jsem obarvila nějaké to vejce a zkusila jsem i svíčkovou metodu. Přiznám se, moc mi to nešlo, ale... snaha se taky cenila.
Kluci od "nás" ze vsi dodržovali "šupání" bez výhrad.
A tak se stalo, že ráno odešel i můj nastávající. Pomlázku vyráběl už před dvěma dny, byla pěkná, a když mne s ní pořádně zmrskal, odešel za jinými.
Jarda, Pavel a Víťa. To byla trojka. Ostatní kluky jejich přítelkyně nepustily, tehdy jsem ještě nevěděla proč. Když oběhli vesnici, dorazili zpět k nám s perfektním nápadem, že pěkný a svobodný kamarádky bydlí ještě i v okolních vesnicích, a že by byla škoda je nejet navštívit.
Jenže po "šupandě" po vsi byli všichni tři již trochu pod vlivem. Ani nevím, jak se to stalo, ale ustanovili mě svým osobním šoférem.
Cesta se zdála být klidná. Kluci vymýšleli, za jakou "kostí" se ještě zastavíme. Všude dostali od "kamarádek" štamprli a stužku na památku.
Pavel s Víťou se krotili a nechávali si nalít malého panáka, nejstarší a zrovna opuštěný Jarda se rozhodl, že nebude troškařit a řekl si o velkého.
Když jsme vyjeli ze třetí vesnice, byl Jarda už trochu pod linku. Kluk, který vždy a všude dělal po alkoholu problémy, se smál a vyprávěl, jak se holky tvářily, když je silně zmrskal tou svou obrovskou pomlázkou. Slzy v očích těch slečen už si jaksi nevšiml.
Pavel navrhl, že už by to stačilo a že bychom se mohli vrátit zpět.
Když to vyslovil, začal se psát příběh o zlomeném srdci, o ztraceném kamarádovi, o bahně a zvratcích.
Jarda byl najednou smutný a vyprávěl nám o Peťě, kterou ještě stále miloval, i když ona mu dala košem.
"Pojedem za Peťou." Vykřikl a já se zděsila. Hledala jsem útěchu v mém příteli. Uklidnil mne přátelským poplácáním po rameni.
"Normálně jeď domů." Řekl nahlas a v tu chvíli se v Jardovi vzpříčilo vše. Chtěl jet za svou láskou, která ho ale opustila, a která na něj, jak jsme mu vysvětlovali, není v jeho stavu vůbec zvědavá.
Za jízdy otevřel dveře a vyskočil z auta. V mžiku byl ten tam.
Pamatuju si, že jaro bylo mokré a studené. Jarda utíkal zoraným polem někam za vesnici. Potácel se a padal do té břečky a pak zmizel. Otočila jsem auto.
Všichni jsme "sakrovali" (i hůř), ale přece jsme ho tam nemohli nechat. V dešti jsme ho nakonec našli v zuboženém stavu omotaného kolem silniční značky obaleného bahnem.
"Takhle mi teda do auta nesmí." Rozhodla jsem se.
"Co do kufru?" Zkusil to můj budoucí manžel.
"Nikdy!" Dupla jsem si.
"Ty vole, pojď!" Zkusil to po dobrým Víťa.
Jarda se zuby nehty držel značky a vykřikoval, že pokud nepojedeme za Peťou, nikam nejde. To by nás "teta Růža" (matka Jardy) zabila!
"Dobře." Pavel dostal nápad. "Tam kousek zpět je rybník..." Prý, vypereme mu oblečení, on se umyje a pak mu namluvíme, že jedeme do Domažlic a pojedem domů. Takový byl plán. Jardovi jsme samozřejmě název obce, kam po umytí vyrazíme zatajili. Radši, co kdyby znovu utekl.
Pavel vzal kamaráda a pomohl mu vstát. U rybníka se Jarda svlékl, musím podotknout, že se chtěl svlékat úplně, ale rozmluvili jsme mu to. (uff)
Vyprali jsme mu oblečení a rozvěsili ho ve větru. Jarda se mezitím bavil tím, že svlékal slipy vždy, když kolem projíždělo auto. Sice nevím, co ukazoval okolojedoucím, ale muselo to být příšerné, protože ženy si zakrývaly obličeje.
Pod vlivem alkoholu pojal dojetí, že mokrá silnice je ledovka a že se po ní může klouzat jen tak. Předklonil se a kluzmo sebou šmejknuj po hrubém asfaltu až nás to všechny zabolelo. Všechny, až na něj. Pro něj to byla největší švanda, tak to zkoušel znovu a znovu. Tak zkrvavené tělo jsem ještě neviděla.
"Ty vole, já vypadám," řekl, když se prohlížel, na nic nečekal a skočil do rybníka.
"ProBoha!" Vykřikli jsme všichni. V takový zimě?
Jarda si krauloval a pobrukoval nějakou neznámou písničku o tom, jak miluje Peťu a jak si u ní dá horký kafe. Začal mumlat, byl opravdu hodně pod obraz.
"Neměli byste ho vyndat?" Naznačila jsem klukům své pochyby.
"Myslím, že má nějakou vadu srdce nebo co, ty jo, jestli to s ním sekne, tak se utopí." Stáli jsme tam, zase trochu pršelo a vítr fučel a jediný spokojený byl koupající se Jarouš.
Než se kluci domluvili, kdo z nich se svleče a vytáhne ho ven, sám vylezl a oblékl se do mokrého oblečení. Brrr...
Nastoupil do auta a my vyrazili. Samozřejmě domů. Teplý vzduch automobilu ho ukolíbal. Už se nebránil, že chce do Domažlic. Jen si občas krknul a já měla strach, že mi poblije auto.
"Zabiju tě." Sykla jsem na mého budoucího muže.
Před domem "tety Růži", kde Jarousek bydlel, při vytahování z auta se rychle vyzvracel na tapecírunk zadních pravých dveří.
"Vyčistím to." Slíbil mi můj partner.
Jardu kluci jen opřeli o dveře. Pavel pohotově zazvonil a ujeli jsme. Dostat "držkovou" od "Růži" jsme nechtěli ani jeden.
K večeru se u nás před vrátky objevil Jarda.
Zelený jako nezralý rajče.
"Ty vole," osahával se. "Co jste mi to udělali?" Vyhrnul triko a my viděli dokrve odřené břicho.
"Chtěl si lítat, pitomče."
***
Dnes se tomu zasmějeme, ale tehdy to vypadalo spíš na rozvod před svatbou.
Po našem vyprávění v partě už příští rok ani jedna přítelkyně nepustila svého milého na "šupandu" mimo ves.
Konec tradičního objíždění kamarádek na velikonoce.
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Ženu soudí za sex se psem i zneužívání syna a vnuka. Byla to terapie, hájí se
U Krajského soudu v Ústí nad Labem začalo projednávání případu dlouhodobého sexuálního zneužívání,...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Za napadení na koupališti v Dubí dostali tři muži až čtyřleté vězení
Okresní soud v Teplicích poslal do vězení tři ze šesti obžalovaných v případu napadení mladíka na...
Kolegu lídra kandidátky AfD zadrželi, dával Číně informace z europarlamentu
Německá policie zadržela v noci v Drážďanech spolupracovníka Maximiliana Kraha, lídra kandidátky...
Kadyrov má nekrózu slinivky, Kreml hledá nástupce, tvrdí investigativci
Spekulace o zdravotním stavu Ramzana Kadyrova opět přiživil ruský exilový portál Novaja Gazeta...
Začaly vypovídat poškozené. Vyslechnout si je Cimický k soudu nepřišel
V případu psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z několika znásilnění a desítek případů...
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 606x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.