Už jsem se rozhodla. Budu nevěrná!
Lusk!
"Ty? Ty chceš být nevěrná, Milášku, prosím tě?!" Zařechtá se můj milý provokatér Lucius. Moje láska!
"Proč ne?" Otočím hlavu jeho směrem. Hm.. dneska tak krásně voní. Klidně bych mohla být nevěrná s ním.
"Chachachá, já to věděl, že mě chceš. Dovedu si to živě představit." Odhrnuje mi vlasy z krku. Ach. Cítím jeho dech.
"Včera jsem slyšela v jednom béčkovém filmu, že všichni jsme zajatci svých vášní. Nechci být zajatcem nějakých chutí!" Tiskne se ke mě.
"Ty jsi moje zajatkyně, moc dobře to víš." Můj pokušitel, miluju ho.
"Věděl jsem to..." Čte má slova. Nesnáším, když mi čte přes rameno. Ale zbožňuju, když se kvůli tomu přitiskne na mě.
Skloním hlavu, protože kdybych to neudělala, určitě bych ho políbila. On si to nezaslouží.
"Zasloužím, zasouložím :))" Zavrtím nesouhlasně.
"Vraťme se k tvému novému článku."
"Zatím není co číst. Nějak nevím, jak do toho."
"No právě, vždyť jsem to říkal..."
"Co jako?"
"Ty? A nevěrná?"
"Proč né?!"
"Proč ano?" Červenám se.
"Chci udělat něco, co se nesmí...Dnes je to moderní, kdo nebyl nevěrný jakoby nežil. Čteš trochu?"
"Prosím tě, ty nemůžeš být nevěrná." Přisedne si.
Zase bude mít asi pravdu. Někdy se stane, že ji má. :( ať ji dnes nemá!
"Ty, která se stydí svléct do podprsenky i u lékaře?"
Vzdoruju.
"Trošku se stydím..., no."
"Trošku? Dovol, abych se zasmál. Hm...?"
"Lékaři jsou vždycky chlapi..."
"A ty snad budeš nevěrná se ženou, taky to bude chlap, ne?!"
"To je něco jiného."
Nakloní rohatou hlavu stranou a čeká na vysvětlení. Žádné nemám. Argumenty nějak rychle dochází.
"Na zahradu v plavkách vylezeš až na konci léta, protože to prostě pořád není ono. Nedejbože, aby tam byli kluci sousedi."
"Neposmívej se mi." Zlobím se.
"Představ si, že bys měla být sama s nějakým cizím mužem, třeba na pokoji..."
"No? Proč ne?"
"Chichi... Ty? Pamatuješ se? Jsi poseroutka!"
Au! To zabolelo! Začínám se zlobit. Místo aby mě podpořil a zvedl mi sebevědomí, tak rejpe!
"A kde by se to stalo?"
"Já nevím. Ještě jsem o tom tak nepřemýšlela."
"Vzala bys ho domů?"
"No to ne! V hnízdě se nenevěrní!"
"Ani u něj?"
"NE!"
Třeba by se něco našlo. Moje milá přítelkyně říká, neřeš zbytečně předčasně, vše se vyřeší samo :))
"A kdo je vlastně ten šťastlivec?"
"No, to ještě nevím, nějak nemám nikoho v záloze. Ta myšlenka mě přepadla teď..."
Na to jsem nějak zapomněla, že k tomu potřebuju chlapa.
"Nevím, jestli se někdo najde."
"Proč ne?!" Nejsem škaredá.
"To půjdeš po ulici a budeš se ptát, jestli se s tebou někdo nechce vyspat?"
"Inzerát?"
"Chichi. A bude tam napsáno: ?Hledám muže pro nevěru... Zn. Spěchá...’???"
"Věděla bych, kdo by se mi líbil... Jenže..."
"Kdo? Znám ho?"
"Je to velmi dominantní muž, tak něžný, ale někdy bezcitný."
Drbe se ve vousech.
"Hm..." Nelíbí se mu to. "Říkala si, že nevíš, koho k tomu pozvat."
Chvíli mlčí, hlavina mu to nebere.
"Dominantní? Hm.. já nevím, ty a dominantní muž?"
"Víš, že mám ráda velké tlapy a něhu. A pomalé popostrkování... Nesnaž se mi to rozmluvit."
"No dobře, a co když bude mít nějakou ženu, přítelkyni?"
"Sakra!" Zapřemýšlím. "Má."
Sakra, sakra, sakra!
Ublížit jiné ženě, pro moje touhy? Kruci, to svědomí!
(Ale co, jednou bych přivřela oči, třeba by se to nikdy nedozvěděla.)
Lucius stále kroutí nesouhlasně hlavinou.
"Tohle nemůže vyjít, ne v tvém případě."
Ten mi teda dneska dává.
"Ale když chci, umím se zapřít."
"To známe, zase cukneš, chichi."
AU!!! Už zase? Nech si ty řeči, bolí mě to! Naštvaně si podepřu bradu a uraženě koukám jinam.
"Moje milá, ze setkání s tebou by mohl muž odejít spíš s frustrací, než s uspokojením."
"Cože?"
Slza mi vystřelí v oku. Vážně to vyslovil? Copak neví, jak to bolí? I ne, jsem dobrá! Jen mi to trochu dýl trvá, než se otevřu.
Luciusi! Už tě nemiluju! Nikdy nebudu!
***
Nojono, zase měl pravdu, nějak si tu svou nevěru začínám rozmýšlet.
Ale co moji čtenáři? Nadpisem jsem je navnadila a teď z toho zase chci vycouvat? SAKRA!
("Milí čtenáři, omlouvám se, ale nic z toho nebude... pokud jste čekali nějakou pikantnost... asi nečtěte dál. ")
A teď jak z toho ven? Jak to ukočírovat? Luciusi! Ty zmetku jeden! Dám ti to pěkně sežrat!
***
Nenechám Luciuse vyhrát.
Dlouho přemýšlím, on mezitím palcem osahává moje stehno, je to příjemné, kdybych na něj zrovna nebyla naštvaná...
Spásná myšlenka... Počkej můj milý, budeš zírat. :)
"Chceš to vidět?" Vystřelí to ze mě!
Překvapeně na mě valí bulvy. Láká ho to.
"To nedáš!" Provokuje.
Stoupnu si a pomalu stahuju tílko z ramen. Můj spací úbor je lehounký a jen se sveze na zem. Strašlivě se stydím, ale nesmím to na sobě nechat znát!
Lucius čumí, pusu dokořán. Zpříma se mu dívám do očí a trochu posměšně se uculuju. Nechám ho přičichnout k mojí kůži. Slintá!
Miluju, když se mu líbím...
Prstem mu přejedu přes rty. Chce mě! (I já jeho, ale... dnes musím vyhrát já!)
"Tak můj milý Luciusku.TEĎ budu nevěrná!"
Odsedá si od stolu, abych si mohla sednout na něj. Dělá si pohodlí, plácá si na klín.
"Pojď, moje malá!" Těší se. :))
Obejdu ho a .......
Odcházím z kuchyně.
"Kam jdeš?"
"Budu nevěrná, jak jsem řekla... právě teď ti budu nevěrná se svým mužem, můj milý!" Pošlu mu vzdušnou pusu a zmizím.
Rozčileně bouchne hlavou o stůl.
"Počkej, ještě se aspoň kouknu! KRUCINÁL!"
***
"Tak já nevím, mám trochu pocit, že zase zdrhla..." Chichi... Já si počkám... A už nikdy nebude chtít změnu! :)
***
Stejně ho miluju, i když mi stále tak ubližuje. Když on neví, jak mluvit s křehkou ženou a pekelná slova mu padají na jazyk jak kyselé třešně. On za to vlastně ani nemůže.
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Bohunka Jakubcová
U Jána... (kostel kousek za Telčí směr Jindřichův Hradec)
Chodíme sem pravidelně sbírat kaštany, protože ve škole (v družině) za to dostaneme čokoládku. A tak Zdenýška sbírá a sbírá a já chodím a fotím detaily.
Bohunka Jakubcová
... když draka bolí hlava...
Celé království je zahaleno do černého závoje, protože jedinou královskou dceru ... unesl drak. Rodiče jsou nešťastni, hledají zachránce. Znáte to? Pojďte se podívat, jak to znám já.
Bohunka Jakubcová
Distančka k popukání
Namalujte zvířátka z farmy, ze zoologické a z lesa... Pche, pro holky jakubcojc nic těžkého. Nevěříte? Jukněte! Umíme fšechno.
Bohunka Jakubcová
Je po dešti
"Je po dešti a kosové si štěstím pletou noty..." Je po dešti a já, Zdenýška a Tim jsme na procházce ke Karlovi. Už jsem vám tuhle cestu ukázala, jako asi snad už v Telči všechno, ale tohle je něco úplně jiného, tohle jste fakt
Bohunka Jakubcová
Pomoc, jsem diskriminována!
Víte, jak nepraktické je sedět na bobku? V zimě mě u toho mrzne zadek, když nedám nohy pořádně od sebe, mrňavý kapičky cákají až na boty... Ale vestoje, to by byla paráda. Bohužel v mém případě je to...
Bohunka Jakubcová
Zblízka...
Jsem všetečka, ráda se dívám, třeba i zblízka. A tohle jsem uviděla, vyfotila a uložila a dnes vás nechám juknout do mého archivu.
Bohunka Jakubcová
ZOO?
Nenecháme je vyhubit. Postaráme se o ně. Pochytáme a obstaráme jim spokojené žití pro množení a v případě úspěchu je opět vypustíme do přírody.
Bohunka Jakubcová
Jak vyučovat psaní v parku (něco ze soukromí)
Distančka. U nás ještě stále přežívá. Využívám každé situace na výuku, kresbu, vyprávění a učení. Třeba i na procházce v parku. Samozřejmě v našem telčském parku.
Bohunka Jakubcová
V parním mlýně (samozřejmě v Telči)
Parní mlýn... Památka, kterou každý mine. Je to rozbořenina, nefunguje, kolo je nasuchu... tajemné a strašidelné místo, kdybych nešla se Zdenýškou a se psem, nešla bych tam sama. (chodíme tu denně)
Bohunka Jakubcová
Střílej!!!
"Nemůžu to udělat." řekl večer Klaus. "Neblbni, vždyť o nic nejde." oponoval Hanz. "Je mi z toho zle." Klaus nemohl usnout.
Bohunka Jakubcová
Hrátky s "Déčkem"
Že nevíte co nebo kdo je "Déčko"? No já bych mohla vyprávět, ale radši se koukněte na autentické fotky. Bude to lepší. Lépe tak pochopíte co tajně dělám s "Déčkem". Na konci prozradím, co s ním netajně dělá můj manžel.
Bohunka Jakubcová
Chybí tam červená!
Miluju modrou, blankytně i tyrkysově modrou, i téměř černou modrou. Miluju žlutou a všechny její odstíny. A ve všech mých dílech je poznat, které barvy preferuji.
Bohunka Jakubcová
Slíbila jsi, že se neztratíš...A??? Marie Šípková...
Pamatuju si to jako dnes, jak si začala přemýšlet o přátelství na dálku. Je to doopravdické přátelství? Je! Co když...? Vyslovila jsi větu, která se nyní naplnila.
Bohunka Jakubcová
Potulka parkem opět v Telči
Já vím, už to tady bylo. Park, město okolí... Telč je všude kolem mě a tak ji občas vyfotím, abyste věděli, kde žiju. Dnes tedy fotky z parku, dokonce z míst, kam nikdo nechodí, zákoutí a pohled z parku ven dírkou
Bohunka Jakubcová
Brzdi!
"Nasedni," řekl a posadil mne vedle jako spolujezdce. Spolujezdkyni. Vypadal velmi distingovaně a kultivovaně, proč si nepřisednout? "Lásko," pošeptal mi a pak...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 606x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.