8. srpna 2019
Jak se ... ony dvě spolu opět potkaly....
Jak je to dlouho? Pět let? Deset? Nene, už je to patnáct let. Tak ten čas letí. Najednou přišel dopis a v něm stálo: "Chybíš mi, stále ještě mi chybíš..." Srdce se rozbušilo, ruce roztřásly a nohy povolily.
Ve svém dopise se ptala: "Ještě si pamatuješ moje jméno?" (blog nedávno)
***
Jak to tehdy vlastně bylo?
Kdo koho opustil? Ona mne? nebo já jí?
Asi já jí... Vždycky každého opustím.
Byla to láska?
Ne? bylo to jen rozptýlení?
NE, BYLA TO LÁSKA! Jen jsem si to nechtěla přiznat.
Můj život plyne jako každý jiný, klidně a hezky.
Tedy plynul, než jsem dostala ten zatracený dopis. Ona se ozvala po tak dlouhé době. Projížděla a chtěla se mnou zajít na kafe.
Srdce mi poskočilo.
Ústa se rozevřela do úsměvu.
Žaludek se stáhl.
Ty bláho, kam se hrabou všichni muži světa :)) Tohle bylo o něčem úplně jiném. Tohle už bylo vážné!
Mysl se přestala soustředit. Nikdo mne nezajímal... I Lucius se vytratil, když tu byla ona...
***
Těšila jsem se :)
Bála jsem se :) Už jsem taková...
Toužila jsem... už zase? :)) tentokrát jinak.
***
Když jsme se naposledy viděly, bylo nám pětadvacet. Holky v rozpuku. Ona krásná dlouhovlasá brunetka, drobná, vždy mi trochu připomínala vílu.
Její láska byla pravá. Moje? ...
Umím vůbec pravdivě milovat?
Umím! Umím?
Nerozhodná...
Po tolika letech se nic nezměnilo. Stále jí chybím a já stále ještě nejsem "dospělá". Ale dělám pokroky...
Co když?
Co mám dělat já?
Co s tím?
***
"Jen jdi," řekl.
Když jsem odcházela, ještě se zeptal: "Vrátíš se mi?"
Věděl, že ona je pro mne..., že se může stát, že ...
Odpustil by mi, tohle mi přál.
Jen se vrátit...
Zapochybovala jsem.
***
Seděla až vzadu restaurace, poznala jsem ji na první pohled. Moje srdce se na vteřinu zastavilo. I moje uspěchaná chůze se zpomalila. Plíce se nemohly nadechnout. Do očí se nalily slzy.
Tentokrát neuteču.
Rozhodně jsem vykročila její směrem. Uslyšela klapot podpatků a otočila se. Naše pohledy se střetly...
***
A dál???
Její usměvavé oči...
Krásné drobné ruce...
Maličká prsa...
Dlouhatánský rozhovor z očí do očí...
Jemné nenápadné doteky...
Bylo to v nás stále...
Je to v nás stále...
***
Cesta zpět k autu... polibek? a dál???
Neřeknu!
*
Vrátila jsem se, ale ...! Kdo ví?! :)
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Bohunka Jakubcová
U Jána... (kostel kousek za Telčí směr Jindřichův Hradec)
Chodíme sem pravidelně sbírat kaštany, protože ve škole (v družině) za to dostaneme čokoládku. A tak Zdenýška sbírá a sbírá a já chodím a fotím detaily.
Bohunka Jakubcová
... když draka bolí hlava...
Celé království je zahaleno do černého závoje, protože jedinou královskou dceru ... unesl drak. Rodiče jsou nešťastni, hledají zachránce. Znáte to? Pojďte se podívat, jak to znám já.
Bohunka Jakubcová
Distančka k popukání
Namalujte zvířátka z farmy, ze zoologické a z lesa... Pche, pro holky jakubcojc nic těžkého. Nevěříte? Jukněte! Umíme fšechno.
Bohunka Jakubcová
Je po dešti
"Je po dešti a kosové si štěstím pletou noty..." Je po dešti a já, Zdenýška a Tim jsme na procházce ke Karlovi. Už jsem vám tuhle cestu ukázala, jako asi snad už v Telči všechno, ale tohle je něco úplně jiného, tohle jste fakt
Bohunka Jakubcová
Pomoc, jsem diskriminována!
Víte, jak nepraktické je sedět na bobku? V zimě mě u toho mrzne zadek, když nedám nohy pořádně od sebe, mrňavý kapičky cákají až na boty... Ale vestoje, to by byla paráda. Bohužel v mém případě je to...
Bohunka Jakubcová
Zblízka...
Jsem všetečka, ráda se dívám, třeba i zblízka. A tohle jsem uviděla, vyfotila a uložila a dnes vás nechám juknout do mého archivu.
Bohunka Jakubcová
ZOO?
Nenecháme je vyhubit. Postaráme se o ně. Pochytáme a obstaráme jim spokojené žití pro množení a v případě úspěchu je opět vypustíme do přírody.
Bohunka Jakubcová
Jak vyučovat psaní v parku (něco ze soukromí)
Distančka. U nás ještě stále přežívá. Využívám každé situace na výuku, kresbu, vyprávění a učení. Třeba i na procházce v parku. Samozřejmě v našem telčském parku.
Bohunka Jakubcová
V parním mlýně (samozřejmě v Telči)
Parní mlýn... Památka, kterou každý mine. Je to rozbořenina, nefunguje, kolo je nasuchu... tajemné a strašidelné místo, kdybych nešla se Zdenýškou a se psem, nešla bych tam sama. (chodíme tu denně)
Bohunka Jakubcová
Střílej!!!
"Nemůžu to udělat." řekl večer Klaus. "Neblbni, vždyť o nic nejde." oponoval Hanz. "Je mi z toho zle." Klaus nemohl usnout.
Bohunka Jakubcová
Hrátky s "Déčkem"
Že nevíte co nebo kdo je "Déčko"? No já bych mohla vyprávět, ale radši se koukněte na autentické fotky. Bude to lepší. Lépe tak pochopíte co tajně dělám s "Déčkem". Na konci prozradím, co s ním netajně dělá můj manžel.
Bohunka Jakubcová
Chybí tam červená!
Miluju modrou, blankytně i tyrkysově modrou, i téměř černou modrou. Miluju žlutou a všechny její odstíny. A ve všech mých dílech je poznat, které barvy preferuji.
Bohunka Jakubcová
Slíbila jsi, že se neztratíš...A??? Marie Šípková...
Pamatuju si to jako dnes, jak si začala přemýšlet o přátelství na dálku. Je to doopravdické přátelství? Je! Co když...? Vyslovila jsi větu, která se nyní naplnila.
Bohunka Jakubcová
Potulka parkem opět v Telči
Já vím, už to tady bylo. Park, město okolí... Telč je všude kolem mě a tak ji občas vyfotím, abyste věděli, kde žiju. Dnes tedy fotky z parku, dokonce z míst, kam nikdo nechodí, zákoutí a pohled z parku ven dírkou
Bohunka Jakubcová
Brzdi!
"Nasedni," řekl a posadil mne vedle jako spolujezdce. Spolujezdkyni. Vypadal velmi distingovaně a kultivovaně, proč si nepřisednout? "Lásko," pošeptal mi a pak...
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 606x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.
