Jak se ti ... nakonec nepodařilo odejít. A to je dobře.
Nemůžu dál. Jsem vyčerpaná. Tenhle svět není místo, kde bych chtěla dál žít. Jenže nejsem sobec a pocity se ve mě perou.
Odejít nebo zůstat?
Zůstat!
Ano, přece jen potkám lásku svého života a zamiluju se. Všude kolem mě se říká, že láska kvete v každém věku. Jenže moje lásky jsou tak nějak nesprávné. Vždy skončí! A já přestávám věřit, že jednou... :(
Nebo odejít?!
Co tady? Protože svítí slunce? To mi nestačí! Protože svět je krásný? Kde? Poznávám jen samé podvodníky, lháře a nejistotu. Jsem zklamaná tímhle světem.
Rozloučím se. Ať ví, že je mám ráda.
Dopis je krátký, ale výstižný.
Určitě mne pochopí.
***
Nějak se mi do toho nechce. Dopis jsem už ale odeslala poštou. Bylo by asi blbý, to teď neudělat, když jsem se s nimi rozloučila.
Tak dobře, jdu do toho.
Otevírám okno. Sakra, to je výška! Nikdy jsem si nepomyslela, když jsem seděla na parapetu a poslouchala svoji oblíbenou hudbu, že bydlíme tak strašně vysoko. Dnes se ale nechystám sednout si a relaxovat, možná proto mi to přijde tak strašně vysoko.
Nebo hluboko? Kurva, to je hloubka. Jak dlouho budu padat? Ty lidi jsou docela maličký, co když na někoho spadnu a tím ho zabiju? Je jich tam docela dost.
***
No dobrá, na skok nemám... nožem to asi bude lepší. Jen přetnu žíly na zápěstí.
To bude ale bordel. Kdo to bude uklízet?
Mamka?
Chudák!
Ne, jdu radši do koupelny a pustím vodu. Všechno odteče.
Jenže, jak se sem budou naši chodit koupat?
"Kruci, nemysli na kraviny a fikni už se."
Vezmu odhodlaně nůž do ruky.
Sakra, jak se to dělá? Prý to ani moc nebolí. Jenže já se tak strašně bojím.
Vrátím se do baru pro lahev burbonu. Fuj. Alkohol. Ještě mi nezachutnal a už ani nezachutná.
Bože! To je hnusný pití.
Jak to někdo může pít? Vracím se zpět do vany. Po tolika hltech už mi to přijde komické. Sedím ve vaně a řechtám se na celé kolo.
Jen se říznu a bude to. Ale nejde mi to. Nikdy jsem si nepomyslela, jak těžké je sám sebe říznout.
"Dělej, ty krávo!" Křičím na sebe.
"Nenávidím tě!" Řvu z plných plic, abych si dodala odvahu.
Jsem srab! Už zase. Copak se nikdy "nepochlapím"? Budu už navždy posera? To ne!
Lehnu si a nahrnu pod sebe ručník. Zapíchnu do něj nůž ostřím nahoru a lehnu si na něj.
Jenže mám stažené břicho, že se ani nedotýkám. Nechce se mi tam píchnout.
Ještě si loknu z flašky. Třeba se mi podlomí druhá ruka a všechno se stane samo od sebe. Ta ruka ne a ne povolit.
Kurva! Čas se krátí... a já už nemám odvahu. Dám si facku. Nic nepomáhá, tělo nechce povolit. Drží se zuby nehty.
Ty vole, jsem na sračku.
Ještě si loknu, ale už se nesměju.
Vzpomenu si na velkou zásobu tišících léků v naší domácí lékárně. Dopotácím se tam. Jasně! To je ono!
Vymačkám všechny prášky do skleničky, zaleju to burbonem, ať mám jistotu. Jenže já vlastně neumím polykat prášky! Jeden po druhém si je musím nastrkat do krku a násilím polknout. Je to hnus!
Copak neexistuje klidnější odchod z tohoto světa? Chce se mi spát. Ještě si loknu.
Kdybych věděla, že je to tak těžké, vykašlala bych se na to.
***
Pochlapila jsem se!
***
Slzy! To první, co vidím.... :((
Slzy v očích mých rodičů!
Tak tohle mě teda nenapadlo! Že se probudím!
Že se probudím a uvidím tohle!
Jsem kráva!
Odpusťte mi. Miluju vás...
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Bohunka Jakubcová
U Jána... (kostel kousek za Telčí směr Jindřichův Hradec)
Chodíme sem pravidelně sbírat kaštany, protože ve škole (v družině) za to dostaneme čokoládku. A tak Zdenýška sbírá a sbírá a já chodím a fotím detaily.
Bohunka Jakubcová
... když draka bolí hlava...
Celé království je zahaleno do černého závoje, protože jedinou královskou dceru ... unesl drak. Rodiče jsou nešťastni, hledají zachránce. Znáte to? Pojďte se podívat, jak to znám já.
Bohunka Jakubcová
Distančka k popukání
Namalujte zvířátka z farmy, ze zoologické a z lesa... Pche, pro holky jakubcojc nic těžkého. Nevěříte? Jukněte! Umíme fšechno.
Bohunka Jakubcová
Je po dešti
"Je po dešti a kosové si štěstím pletou noty..." Je po dešti a já, Zdenýška a Tim jsme na procházce ke Karlovi. Už jsem vám tuhle cestu ukázala, jako asi snad už v Telči všechno, ale tohle je něco úplně jiného, tohle jste fakt
Bohunka Jakubcová
Pomoc, jsem diskriminována!
Víte, jak nepraktické je sedět na bobku? V zimě mě u toho mrzne zadek, když nedám nohy pořádně od sebe, mrňavý kapičky cákají až na boty... Ale vestoje, to by byla paráda. Bohužel v mém případě je to...
Bohunka Jakubcová
Zblízka...
Jsem všetečka, ráda se dívám, třeba i zblízka. A tohle jsem uviděla, vyfotila a uložila a dnes vás nechám juknout do mého archivu.
Bohunka Jakubcová
ZOO?
Nenecháme je vyhubit. Postaráme se o ně. Pochytáme a obstaráme jim spokojené žití pro množení a v případě úspěchu je opět vypustíme do přírody.
Bohunka Jakubcová
Jak vyučovat psaní v parku (něco ze soukromí)
Distančka. U nás ještě stále přežívá. Využívám každé situace na výuku, kresbu, vyprávění a učení. Třeba i na procházce v parku. Samozřejmě v našem telčském parku.
Bohunka Jakubcová
V parním mlýně (samozřejmě v Telči)
Parní mlýn... Památka, kterou každý mine. Je to rozbořenina, nefunguje, kolo je nasuchu... tajemné a strašidelné místo, kdybych nešla se Zdenýškou a se psem, nešla bych tam sama. (chodíme tu denně)
Bohunka Jakubcová
Střílej!!!
"Nemůžu to udělat." řekl večer Klaus. "Neblbni, vždyť o nic nejde." oponoval Hanz. "Je mi z toho zle." Klaus nemohl usnout.
Bohunka Jakubcová
Hrátky s "Déčkem"
Že nevíte co nebo kdo je "Déčko"? No já bych mohla vyprávět, ale radši se koukněte na autentické fotky. Bude to lepší. Lépe tak pochopíte co tajně dělám s "Déčkem". Na konci prozradím, co s ním netajně dělá můj manžel.
Bohunka Jakubcová
Chybí tam červená!
Miluju modrou, blankytně i tyrkysově modrou, i téměř černou modrou. Miluju žlutou a všechny její odstíny. A ve všech mých dílech je poznat, které barvy preferuji.
Bohunka Jakubcová
Slíbila jsi, že se neztratíš...A??? Marie Šípková...
Pamatuju si to jako dnes, jak si začala přemýšlet o přátelství na dálku. Je to doopravdické přátelství? Je! Co když...? Vyslovila jsi větu, která se nyní naplnila.
Bohunka Jakubcová
Potulka parkem opět v Telči
Já vím, už to tady bylo. Park, město okolí... Telč je všude kolem mě a tak ji občas vyfotím, abyste věděli, kde žiju. Dnes tedy fotky z parku, dokonce z míst, kam nikdo nechodí, zákoutí a pohled z parku ven dírkou
Bohunka Jakubcová
Brzdi!
"Nasedni," řekl a posadil mne vedle jako spolujezdce. Spolujezdkyni. Vypadal velmi distingovaně a kultivovaně, proč si nepřisednout? "Lásko," pošeptal mi a pak...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 606x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.