Jak sis... naposledy napustila vanu :(
***
Blíží se večer. Přišla jsi z venku, otřela jsi psa. Políbíš mne a odcházíš do kuchyně. Slyším otevřít ledničku, tiché cinknutí.
Víno?
Vypadá to na hezký večer. Usmívám se a těším se. Přestávám vnímat televizi a jen naslouchám. Ťuknutí skleniček...?
***
Napustila sis vanu. Už zase? Sakra! Přestávám se těšit. Vím, že jestli neseš jen jednu skleničku, nebude pro mne ve vaně místo.
Soustředím se na ten kousek kuchyně, kudy musíš projít. Všimnu si jen jedné skleničky. Opravdu?
"Lásko?" Slyším zavolání z koupelny. "Zetko?"
"Hm." Odvětím znuděně. Ne znuděně, naštvaně. Dál neodpovídám a ani se nesnažím slyšet, co říkáš. Přinutím tě, dojít až ke mně a říct mi to do očí.
"Lásko?"
Vidíš, že jsem naštvaná, přitulíš se.
"Dám si vanu, ju?"
"Už zase?" Řeknu rozmrzele.
"Ale jdi ty, dnes večer se ti budu věnovat, neboj." Snažíš se mne políbit, ale ucuknu. Víš, že se zlobím.
"Přijdeš mne, prosím, zkontrolovat?" Zhluboka si vzdechnu.
"Janinko, nedělej to!" Chytnu tě za ruku. "Děsí mě to." Políbíš mne. "Bojím se o tebe, pochop."
Svlékáš se a předvádíš mi sexy tanec. Jsi tak krásná a víš to.
"Mám to pod kontrolou." Zakroutíš se. "Potřebuju to."
"Mám pocit, že začínáš být závislá."
"Ale prosím tě." Přitočíš se ke mně a pohladíš mne. "Víš, že jinak mi to nejde." Psí oči, to ty umíš. "Přijdeš tam, viď?!" Našpulíš rty. "Prosím."
"Ano." Když zavřeš dveře od koupelny mrštím vzteky časopisem o zem.
Nemůžu se soustředit na komedii, která právě běží, počítám minuty a přemlouvám se, abych tam nešla za tebou hned. Vím, že bychom se pohádaly, že bych odešla a nemohla bych na tebe dávat pozor.
***
Čekám svých dvacet minut. Dvacet dlouhých a nekonečných minut. Nechce se mi tam, ale musím. Ten pohled nesnáším.
Beru za kliku. Už vím, jak budeš ležet. Šátek máš propletený mezi prsty na nohou, druhý konec zajištěný smyčkou kolem tvého krku. Ruce v rozkroku. Vzdycháš a stupňuješ své vzrušení utahováním smyčky.
Tváře rudé, oči pevně sevřené, mozek za chvilku začne podléhat nedostatkem kyslíku.
Krucinál! Vztek ve mě narůstá.
"Nech toho!" Nemůžu ten pohled vydržet. Otevřeš udýchané oči a rozpláčeš se. Tvé ruce stále hledají rozkoš v klíně, ale ta je bohužel (naštěstí) pryč. Stojím tu a nenávidím tě za to.
"Nechci takhle žít!" Praštím do vany. Stydlivě a vyčítavě se mi díváš do očí. Nezadržitelně se rozpláčeš. Je mi tě tak líto. Nejradši bych tě objala a zlíbala, ale nemůžu. Musím pryč!
Třísknu dveřmi a rychle mizím. Miluju tě, ale momentálně tě nemůžu ani vidět.
***
Neměla odcházet. Ano, dnes to ví. Udělala chybu a nekontrolovala ji. Janýška byla tak křehká, tak moc ji potřebovala a Zetka? Vykašlala se na ní.
Ta maličká zůstala sama, opuštěná a smutná a její milá ji nechala na pospas své rozkoši. Nikdo už ji nemohl pomoci.
***
Vrátila ses pozdě. Moc pozdě, Zetko!
Zavolej to Mileně... (pamatujete???)
http://blogadmin.idnes.cz/admin/c/618167/preview-page.html
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Bohunka Jakubcová
U Jána... (kostel kousek za Telčí směr Jindřichův Hradec)
Chodíme sem pravidelně sbírat kaštany, protože ve škole (v družině) za to dostaneme čokoládku. A tak Zdenýška sbírá a sbírá a já chodím a fotím detaily.
Bohunka Jakubcová
... když draka bolí hlava...
Celé království je zahaleno do černého závoje, protože jedinou královskou dceru ... unesl drak. Rodiče jsou nešťastni, hledají zachránce. Znáte to? Pojďte se podívat, jak to znám já.
Bohunka Jakubcová
Distančka k popukání
Namalujte zvířátka z farmy, ze zoologické a z lesa... Pche, pro holky jakubcojc nic těžkého. Nevěříte? Jukněte! Umíme fšechno.
Bohunka Jakubcová
Je po dešti
"Je po dešti a kosové si štěstím pletou noty..." Je po dešti a já, Zdenýška a Tim jsme na procházce ke Karlovi. Už jsem vám tuhle cestu ukázala, jako asi snad už v Telči všechno, ale tohle je něco úplně jiného, tohle jste fakt
Bohunka Jakubcová
Pomoc, jsem diskriminována!
Víte, jak nepraktické je sedět na bobku? V zimě mě u toho mrzne zadek, když nedám nohy pořádně od sebe, mrňavý kapičky cákají až na boty... Ale vestoje, to by byla paráda. Bohužel v mém případě je to...
Bohunka Jakubcová
Zblízka...
Jsem všetečka, ráda se dívám, třeba i zblízka. A tohle jsem uviděla, vyfotila a uložila a dnes vás nechám juknout do mého archivu.
Bohunka Jakubcová
ZOO?
Nenecháme je vyhubit. Postaráme se o ně. Pochytáme a obstaráme jim spokojené žití pro množení a v případě úspěchu je opět vypustíme do přírody.
Bohunka Jakubcová
Jak vyučovat psaní v parku (něco ze soukromí)
Distančka. U nás ještě stále přežívá. Využívám každé situace na výuku, kresbu, vyprávění a učení. Třeba i na procházce v parku. Samozřejmě v našem telčském parku.
Bohunka Jakubcová
V parním mlýně (samozřejmě v Telči)
Parní mlýn... Památka, kterou každý mine. Je to rozbořenina, nefunguje, kolo je nasuchu... tajemné a strašidelné místo, kdybych nešla se Zdenýškou a se psem, nešla bych tam sama. (chodíme tu denně)
Bohunka Jakubcová
Střílej!!!
"Nemůžu to udělat." řekl večer Klaus. "Neblbni, vždyť o nic nejde." oponoval Hanz. "Je mi z toho zle." Klaus nemohl usnout.
Bohunka Jakubcová
Hrátky s "Déčkem"
Že nevíte co nebo kdo je "Déčko"? No já bych mohla vyprávět, ale radši se koukněte na autentické fotky. Bude to lepší. Lépe tak pochopíte co tajně dělám s "Déčkem". Na konci prozradím, co s ním netajně dělá můj manžel.
Bohunka Jakubcová
Chybí tam červená!
Miluju modrou, blankytně i tyrkysově modrou, i téměř černou modrou. Miluju žlutou a všechny její odstíny. A ve všech mých dílech je poznat, které barvy preferuji.
Bohunka Jakubcová
Slíbila jsi, že se neztratíš...A??? Marie Šípková...
Pamatuju si to jako dnes, jak si začala přemýšlet o přátelství na dálku. Je to doopravdické přátelství? Je! Co když...? Vyslovila jsi větu, která se nyní naplnila.
Bohunka Jakubcová
Potulka parkem opět v Telči
Já vím, už to tady bylo. Park, město okolí... Telč je všude kolem mě a tak ji občas vyfotím, abyste věděli, kde žiju. Dnes tedy fotky z parku, dokonce z míst, kam nikdo nechodí, zákoutí a pohled z parku ven dírkou
Bohunka Jakubcová
Brzdi!
"Nasedni," řekl a posadil mne vedle jako spolujezdce. Spolujezdkyni. Vypadal velmi distingovaně a kultivovaně, proč si nepřisednout? "Lásko," pošeptal mi a pak...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 606x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.