Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nákupní centrum

10. 08. 2017 8:00:00
Vypadalo to, že o Hanku Emko nemá zrovna velký zájem. Ale, budou jedno odpoledne v úplně stejném městě na konci republiky a byla by škoda se při téhle příležitosti minout. Řekne mu o tom.

"Budu se od dvanácté pohybovat v Olympii. Nebudu sama, ale můžeme se alespoň vidět. Určitě mi to bude moc slušet." Nalákala ho, ale odpovědi se nedočkala. Emko? Nebyl tak úplně svobodný, ale hrátky s ním ji velmi bavily a ona ho opravdu moc chtěla.

Domluvila se s Evčou, že si udělají nakupovací den v Praze. Děj se vůle boží. Třeba se jen potkají a jejich oči se střetnou. Toužila po kontaktu očí, chtěla vidět jeho úsměv. Ještě nikdy ho Hanka neviděla se usmát. Byl tajuplný a nedobytný. Ale už si na to zvykla. Mohlo to být tak vzrušující.

...

Ráno bylo trošku chaotické. Capart se probudil s horečkou, takže přibalit k babičce i léky, náhradní oblečení, jistě se bude zvracet. Chvilku si nebyla jistá, jestli má vůbec jet. Ale Eva ji přemluvila. Ještě oběhnout město, při té příležitosti vyvenčit psa, zhltnout snídani, vyparádit se a mohly vyjet.

Cestou se udělalo opravdu teplo, slunce svítilo, proto se kamarádky ještě v autě rozhodly, že silonky sundají.

"Sundej si i kalhotky." Navrhla Evča.

"Až po tobě." Obě se tomu zasmály a obě si je svlékly. Evina byla rozvedená mamina tří dětí, s perfektní postavou, ale špatnými zlozvyky, kterými vždy muže odradila.

"Dnes někoho uhranu." Vyšpulila na sebe Eva do zrcátka rty a šibalsky se usmála. "Stačí jen trošku." Mrkla na Hanku a společně vyrazily.

...

Bylo tam narváno. Nějaký zpěvák propagoval svoje nové cd. Když stály namačkané před pódiem, ucítila Hanka cizí ruce na svém zadku. Otočila prudce hlavu.

"Hmmm..., opravdu moc ti to dnes sluší." Emko! Rukama jí pomačkal prsa a chytil ji za bříško. Evča stála před Hankou, takže ta si nemohla ničeho všimnout. Sklonil se k ní a políbil ji na krk. Hanka tála. Přišel, našel si jí. V hlavě jí kmitaly myšlenky, jak se zbavit Evči, aby mohla chvilku být s Emkem sama. Najednou ruce zmizely a Emko byl pryč. Rozhlížela se, ale nenašla ho.

"Co se pořád otáčíš?" Napomenula ji Eva. "Jdem jinam?" Nečekala na odpověď a táhla Hanku jinam. Ale, co když ztratí Emka? Uvidí se ještě?

"Dáme zmrzku?" To bylo jejich zvláštní znamení. Koupily si zmrzlinu a sedly si na protilehlé lavičky, házely po sobě upřené pohledy a hrály si na svádění. Sváděly se navzájem. Dnes ale Hanka hledala tu známou tvář. Hra na sexy sukni ji nebavila. Pak se vedle kamarádky objevil stín a sedl si přímo proti Hance. Byl to on. Olizoval své dva kopečky a skenoval ji. Usmála se na něj a rozehrála svou hru. Obě ženy jazýčky opečovávaly studené moučníky. Nespustil z ní oči.

Eva pomalu roztáhla nožky a Hanka uviděla její rozkrok. Co by na to řekl Emko? Udělala to samé. Nespouštěla z něj oči a znovu olízla zmrzlinu. Emko žádostivě zvedl obočí a vzdychl. Kamarádka se k němu otočila. Ucukl pohledem. Eva gestem naznačila Hance, aby se trošku odvázala. Hanka sklonila zrak a zastyděla se. Nikdo nemohl kromě Evy a Emka nic vidět. A Emkovi chtěla ukázat víc. Ještě trochu roztáhla nohy a ucítila vánek ve svém rozkroku. Emkovi se to líbilo.

Eva se zvedla. Hanka bleskurychle srazila nohy k sobě. Emko měl po koukání. Obě odcházely směrem k toaletám. Ještě dlouho tam seděl jako zařezaný a opakoval si znovu a znovu ten pohled. Musí jí dnes mít. Neměli v plánu se intimně "potkat", ale po téhle akci zapudil veškerá pravidla. Chtěl ji. Ale co s tou druhou?

...

Seděly v kavárně. Pod stolem nakoupené oblečení a botky. Káva a zákusek, tak končil každý jejich výlet. Blížil se konec a Emko už se neukázal. Ztratil ji v tom shonu? Nebo už šel domů? Škoda, chtěla se ho dotknout, obejmout ho, přičichnout si k němu. Přitulit se a chvíli ho drtit pevným stiskem. Eva stále hledala nějakou oběť na svoje hrátky.

"Jen bych si s ním vyměnila číslo," smutně plánovala. Neskončilo by to u čísla, obě to věděly. A Hance by to moc pomohlo. Eva by se určitě vytratila a Hanka by mohla zůstat sama a užít si přítomnosti Emka. Ale mamina dnes nikoho nesbalila. Obě z toho byly zklamané.

Kolem jejich stolku přešel stín. A sním i vůně, kterou Hanka poznala. Rozzářila se. Sledovala jeho siluetu odcházet zaplněnou chodbou pryč. Neotočil se. Nepodíval se na ní. Přehlédl ji? Píp! Smska!

Vytáhla z kabelky mobil. "Jdi se vyčůrat!" Četla. Rande na záchodě? Zatajil se jí dech. Nechtěli se sbližovat, chtěli jen na dálku zlobit a vzrušovat se. Ale když on ji tak přitahoval.

"Musím si odskočit." Přetrhla Evě nit ve vyprávění, co by dělala, kdyby.

"Už zas?"

"Asi to bude na delší dobu." Ukázala Hanka na břicho a zkřivila obličej. "Počkej tu na mě."

Chvátala a proplétala se mezi lidmi. Strkali do ní a zastavovali se přímo v její cestě. Odbočila do uličky k toaletám. Dlouhá široká chodba, kde ale Emko nestál. Kde se chce potkat? Zpomalovala. Ze dveří toalet pro vozíčkáře vystřelila ruka a prudce ji strhla k sobě. Dveře se zavřely a ona stanula v náručí Emka.

Nestihla ani říct "ahoj" a už ji Emko zahrnul polibky. Bylo to tak nečekané. Hanka byla roztoužená, Emko vzrušený. Ruce pohotově rozepínaly knoflíčky jejich oblečení. Vše spadlo na zem společně s jejich pravidly a ona to odkopla stranou. Sukni ji jen vyhrnul a rukama zalovil na místě, které viděl ve svých představách snad tisíckrát. Zasténala. Zvedl ji do výše svého pasu a ona obtočila nohy kolem něj. Jejich spojení bylo tak vášnivé. I rty srostly v jedno tělo. Ruce se navzájem tlačily do kůží a nehty škrábaly záda.

Nad hlavami jim jako kulisa hrála příjemná hudba. Ten pocit, že někdo může zabušit na dveře, že nějaké kroky kráčející kolem budou chtít vejít, byla tak rajcovní. Milovali se rychle, vzrušeně a tak slastně. Jejich těla se křečovitě zaklesla do sebe a oba za hlasitých vzdechů prožili orgasmy.

"Ach," nechtěl ji pustit Emko. Líbali se ještě chvilku, ale Hanka chvátala. Zabrzdila ho a svezla se na nohy. Ještě se ve spěchu vyčůrala. Stále mu hleděla do očí a nevěřícně kroutila hlavou. Při oblékání chvátala. Rychlý polibek. Ruce se pomalu pouštěly a loučily.

"Bylo to neskutečné." Zašeptal ještě. Hanka se usmála a rychle vyjela na chodbu. Zastavila se až před zatáčkou na hlavní chodbu plnou lidí. Upravila si oblečení a účes a nenápadně se odebrala k Evě, která mezitím spořádala nejen svůj, ale i její zákusek.

"Kde si tak dlouho?" Hanka jen ukázala na břicho. Eva pochopila. "Jedeme domů." Zaplatily.

"Dneska to teda vůbec nestálo za to." prohodila Eva při cestě k autu.

"Ano, stálo to za houby..."Hanka se otočila směrem k nákupnímu centru. Na terase zdejší restaurace se zvedla ruka a zamávala jí.

Autor: Bohunka Jakubcová | čtvrtek 10.8.2017 8:00 | karma článku: 8.76 | přečteno: 253x

Další články blogera

Bohunka Jakubcová

Anděl smrti

Poslechni rozkaz, nebo umřeš. Nepřemýšlej a zabij nebo to budeš ty, kdo prolije krev. Byla tvrdohlavá a trucovitá, ale Bůh ji měl nejradši. Byla nejmladší a nejkrásnější. Zbožňoval její zpěv a společnost.

16.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.97 | Přečteno: 490 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Zpověď smutné blondýnky

Milovníci rychlé stopy pochopí, o čem je řeč. Bojují s tímto pocitem víkend co víkend. Snad se i naše maličká dočká a její věrný milenec konečně přijde.

3.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 492 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Rozhodneš se podle srdce?

Někdy mozek přibije srdce, a jindy je to naopak. Jak se rozhodne srdce zamilované ženy? Nestandardně.

1.8.2017 v 4:00 | Karma článku: 6.24 | Přečteno: 193 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny VIII.

I chvíle plné smutku, bolesti a trápení mají v životě svoje místo. Bez nich bychom nepoznali ty šťastné.

19.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 5.17 | Přečteno: 221 | Diskuse

Antonín Ševčík

Zemřel Moravan, básník JIŘÍ KUBĚNA

Ve věku 81 let zemřel moravský básník Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukrt. Narodil se 31. května 1936 ve Prostějově na Moravě a patřil k našim nejvýraznějším básníkům, sám přitom zdůrazňoval, že k moravským.

19.8.2017 v 14:25 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 149 | Diskuse

Dita Jarošová

Když se názvy ženily...

Srpnem dozrálo léto. Okurek bylo požehnaně, rajčat také plno, boj se slimáky neúprosný. Vilma byla na poště číslem 426, na to, že byly tropy, lidí docela dost.

19.8.2017 v 13:46 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 175 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Nudná neděle (komiks)

Bylo to jednu neděli, roku 1972. Toho roku, kdy Prahu navštívil Fidel Castro (a ovšem také Leonid Brežněv) a Deep Purple vydali album Machine Head. Toho dne měl Vincek pohřební náladu, avšak Cyrda věděl, jak ho z ní dostat.

19.8.2017 v 12:21 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 257 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průša zvítězil (povídka)

A podíval jsem se na druhý chodník a tam šel Průša. Nic se za ty roky nezměnilo, pořád se mu při chůzi třese nakynuté břicho, nos se mu propadá mezi tučné tváře, nohy se tíhou rozestupují do X a jsou velmi tlusté a krátké.

19.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 176 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 8.01 Průměrná čtenost 288

Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, hádavá ženská. ;)

Když mi chutná, tak hltám. :))

Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často) 

Jsem bláznivě chaotická.

Jsem stále zamilovaná.

Patřím jen svým dětem!

Ale!!!

Miluju lidi!

Miluju zvířata. 

Miluju květenu v jakékoli podobě. 

Miluju jaro.

Miluju léto.

Miluju podzim.

Miluju zimu!

Miluju žít!  

Co nesnáším? VÍTR! :)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.