Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Romeo a Julie

19. 05. 2017 16:01:08
Doufám, že se William neobrací v hrobě. Všichni ten příběh znáte, někdo alespoň z vyprávění. Co když to bylo trošku jinak??? "Miláčku, věděl jsem, že mne také miluješ..." Jejich oči se střetly. Jiskra přeskočila...

Dva znepřátelené kmeny homo sapiens. Někdy se dokonce navzájem zabili. Byli to odvěcí rivalové. Když se jednim podařilo skolit vysokou, vznikl boj o zabité zvíře. Ten silnější vždy vyhrál. Podnikali bojové výpravy do jiných vzdálenějších kmenů, kde kradli dívky a ženy, aby se mohli spářit a jejich rody nezdegenerovaly. I v tom si soupeřili. Žili příliš blízko sebe, na malém kousíčku bohaté půdy. Odjakživa byl mír mezi Kapulety a Monteky křehký. Stačilo málo a už stáli proti sobě se zbraněmi v ruce.

Během jedné takové roztržky, kdy jeden z Kapuletů uhasil oheň v obydlí Monteků, se potkali. Stáli nenávistně v tlupě, v očích zlo a chuť zabít. Pak ale zavanul vítr a Romea, syna Monteka, uhodila do nosu neznámá vůně. Přitažlivý pach nepoznaného, pach zakázaného. Pohlédli si do očí a něco se stalo. Tihle dva už nechtěli bojovat.

Jejich rodoví přátelé se chystali do boje, křičeli na sebe a výhružně mávali rukama. Nakonec se opět nepoprali, protože způsobit si úplně zbytečné zranění během sousedské šarvátky, by bylo nerozumné. Když vyprchal vztek, utichl řev a došla slova výhrůžek, odvedly si je ženy zpět do svých domovů.

Romeo nemohl zapomenout na vlnité vlasy až na ramena a velké hnědé oči, které se na něj mile usmály. Stále častěji odcházel do lesa pro dříví, aby se mohli potkat. Ach Julie! Dítě Kapuletů! Nikdy předtím nepocítil takovou touhu. Samozřejmě znal sex. Ale jiný. Nucený a tak živočišný. Nyní ale ucítil bušení srdce a zatoužil po nemožném.

Potkávali se. Občas spolu prohodili pár slov. Krátké rozhovory se začali protahovat a časem se dokonce začali scházet. Občas letmý dotek ruky, namátkové odhození vlasů z tváře. Tu a tam se jim podařilo společnými silami usmrtit zvíře, které si pak rozdělili a odnesli domů.

Když byli na borůvkách, poprvé se políbili. Bylo to tak neskutečné. Jejich rty se setkaly a ochutnaly borůvkovou příchuť. Daleko v lese, tam kde končily louky a začínaly skály, se tajně scházeli. Našli si malou jeskyňku. Když poprvé shodili své zvířecí kůže a jejich těla podlehla lásce, věděli, že se něco musí stát.

...

"Utečme spolu." Navrhuje Romeo. "Lovit umíme, nepotřebujeme naše rodiny." Jul nesouhlasí. Trochu se bojí, že se jejich rodiny spojí proti nim, najdou je a bez milosti je zabijí. "Utečem daleko," Romeo probírá vlasy své lásce, jejich těla potřebují po sexuálním odpoledni očistu.

"Už si všimli, jak často se koupu." Ukazuje na své pošpiněné tělo Julie. Romeo na nic nečeká. To tělo ho tak vzrušuje. Jeho pyj je připraven. Julie pohlédne na připravence. "Už zase?" Nastaví zadeček, nemůže jinak. Romeo zkušeně zavádí svůj penis mezi půlky svého miláčka. Když povolí svěrač a on se ocitne v tom růžovém, těsném objetí, je blahem bez sebe. Je tak roztoužený, že nevydrží moc dlouho. Ale ani Julie ne. Orgasmy jsou tak silné, jejich těla se křečovitě kroutí. Následují dlouhé polibky.

"Chtějí, abych se oženil." Odhodlává se Romeo vyslovit, co ho trápí. "Přivedli mi nějakou samici od Autluků." Jul smutní. "Neboj, tebe budu navždy milovat." Následují slzy žalu.

"Budeme se i nadále scházet?" Romeo vezme ten roztomilý obličej do dlaní. "Utečme a nemusíme nic tajit. Budeme si žít po svém, milovat se kdekoliv a kdykoliv. Zajistím nás, lásko!" Julie zakroutí hlavou.

"Jsme ztracenci, náš vztah by nikdy nedovolili." Pak dodá: " Taky mě čeká svatba..." Sklopí oči. Zvedá se a odchází pryč.

Romeovi to šrotuje v hlavě. Musí něco udělat. Leží na kožešinovém lůžku a jeho mozek pracuje. Vymýšlí strašlivý plán... (Však ho znáte...)

"Julie, Julie!" Slyší z dálky ženský hlas. "Kde jsi, všude tě hledám."

"Už jdu," odpoví vzdorovitě Jul, ale jde za tím hlasem.

"Prosím, tě, jdi se vykoupat, smrdíš jako zvěř. Takhle nemůžeš předstoupit před svou vyvolenou, chlapče...."

Autor: Bohunka Jakubcová | pátek 19.5.2017 16:01 | karma článku: 8.75 | přečteno: 182x

Další články blogera

Bohunka Jakubcová

Nechybí ti?

Žij teď naplno, co kdyby tě zítra přejelo auto. Co neuděláš dnes, nebudeš možná moct udělat už nikdy. Tak do toho, neboj se toho.

25.6.2017 v 16:03 | Karma článku: 6.26 | Přečteno: 141 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Borec?

...To musela být pařba... Panečku! Zkoumavě si ji prohlíží. "Chtěl bych být u toho." Jeho fantazie jede na plné obrátky.

16.6.2017 v 16:03 | Karma článku: 6.25 | Přečteno: 195 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Fotografie

Jedna jediná krátká větička to způsobila. Srdce jí to zašeptalo. Jen nepatrné cuknutí koutku. Jen slabé zablýsknutí v očích. Jeden dotek při podání ruky. Trochu delší podržení dlaně a ten pohled....

8.6.2017 v 16:02 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 367 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Tango

...Kytara vybrnkává první tóny. Postoj těl je vzpřímený. Klavír se přidá, aby udal hravý rytmus. Housle jedny po druhých vystřelují své tóniny do nebeských výšek. Těla se chvějí...

1.6.2017 v 16:01 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 170 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Babor

Chtěl bych jeřáb, tati

Nedávno jsem si prohlížel staré fotky, já jako batole, já ve školce, já se ségrou, já s tátou a maminkou, já na zahradě a tak dál. A pak jsem narazil na jednu fotku kde jsem smutný, zklamaný a téměř zoufalý.

28.6.2017 v 6:49 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 233 | Diskuse

Liběna Hachová

Zmeškaný závod

Všechno v našem životě se děje z nějakého důvodu. Co se jednou stane... Však víte! Čas už nikdo nevrátí.

27.6.2017 v 21:11 | Karma článku: 9.99 | Přečteno: 318 | Diskuse

Michal Pohanka

O lásce a zločinu - 5. kapitola

Hořkovtipný román o vztazích, zamilovanosti, zločinu, Češích a dvou potrhlých kriminálnících plný smíchu a zajímavých postřehů o životě

27.6.2017 v 16:02 | Karma článku: 3.55 | Přečteno: 81 | Diskuse

Petr Švarc

A tuhle zas v rádiu...,

že dle jakéhosi výzkumu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku o jejíž existenci nemá většina z nás ani tušení vyplynulo...

27.6.2017 v 10:25 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jiří Turner

EU se mstí státům "Visegrádu" i ve fotbale

Že ne? Ale ano, naposledy to mohli poznat na ME ve fotbale hráčů do 21 let Slováci. Vždyť už se taky kvůli tomu nerozčiluje jen trenér, ale i premiér Fico. Nepřijali jste utečenecké kvóty? Merkelová zavolala Gentilonimu a bylo to.

27.6.2017 v 10:22 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 645 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 9.66 Průměrná čtenost 231

Jsem tu správně? V téhle době? V tomhle okamžiku? Jsem! A nikdo mi to nevezme! Myslete si, co chcete! :)

Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, hádavá ženská. ;)

Když mi chutná, tak hltám. :))

Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často) 

Jsem bláznivě chaotická.

Jsem stále zamilovaná.

Patřím jen svým dětem!

Ale!!!

Miluju lidi!

Miluju zvířata. 

Miluju květenu v jakékoli podobě. 

Miluju jaro.

Miluju léto.

Miluju podzim.

Miluju zimu!

Miluju žít!  

Co nesnáším? VÍTR! :)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.